Refresher vyráží do New Yorku na 81. Valné shromáždění OSN. Přinášíme velký explainer o tom, jak funguje největší organizace světa, v čem spočívá její dnešní krize, jak probíhá volba nového šéfa i co má v USA v plánu česká delegace s Petrem Pavlem.
Světová diplomacie se v září stěhuje na jedinou adresu: do sídla Organizace spojených národů na břehu East River v New Yorku. Začíná 81. zasedání Valného shromáždění
a s ním i tradiční týden všeobecné rozpravy, na který se sjedou hlavy států a vlád z celého globu.
Na místě nebude chybět ani česká delegace vedená prezidentem Petrem Pavlem a přímo z paluby prezidentského speciálu i z kuloárů v Manhattanu ti budeme exkluzivní pokrytí přinášet i my v Refresheru.
Proč by ses o to měl*a zajímat právě teď? OSN prochází jedna z největších krizí v její historii. Chybí jí peníze, velmoci ignorují mezinárodní právo a klíčová Rada bezpečnosti je kvůli právu veta paralyzovaná (jejím členem je Rusko). Do toho všeho se navíc rozhořel boj o to, kdo na konci roku nahradí dosavadního generálního tajemníka Antónia Guterrese.
Připravili jsme pro tebe přehledný explainer, který ti v pár minutách vysvětlí všechno, co o OSN, Valném shromáždění a české stopě v Americe potřebuješ vědět.
1. Co je to OSN a jak vznikla?
Organizace spojených národů (OSN) vznikla v roce 1945 na troskách druhé světové války. Hlavní myšlenka byla jednoduchá, ale ambiciózní: „uchránit budoucí generace před pohromou války“.
Při založení měla organizace 51 členů (mezi kterými bylo i tehdejší Československo), dnes sdružuje 193 členských států, tedy prakticky celý uznaný svět. OSN by mělo stát na mezinárodní spolupráci, dodržování lidských práv, zajišťování míru a rozvoji podepsaném v takzvané Chartě OSN.
2. Jak funguje Valné shromáždění?
Valné shromáždění (UNGA – United Nations General Assembly) je hlavním rozhodovacím a projednávacím orgánem OSN. Predstavuje fórum, kde se potkávají zástupci všech 193 členských zemí. Řádné zasedání začíná vždy druhé úterý v září a trvá celý rok, přičemž hlavní a nejintenzivnější podzimní část končí v prosinci.
Při hlasování neexistuje tu žádné zvýhodnění lidnatých nebo bohatých zemí. Stejnou váhu hlasu má supervelmoc jako USA i malý ostrovní stát v Pacifiku.
Při rozhodování stačí pro běžné otázky stačí prostá většina. Pro klíčová rozhodnutí, jako jsou otázky míru a bezpečnosti, přijímání nových členů nebo schvalování rozpočtu je nutná dvoutřetinová většina.
Zasedací pořádek v hlavním sále se každý rok losuje. Pro 81. zasedání (2026 - 2027) připadlo první křeslo v sále Maroku, ostatní země sedí za ním v anglickém abecedním pořadí.
👉 První výbor: Odzbrojení a mezinárodní bezpečnost
👉 Druhý výbor: Hospodářství a finance
👉 Třetí výbor: Sociální, humanitární a kulturní otázky
👉 Čtvrtý výbor: Zvláštní politické otázky a dekolonizace
👉 Pátý výbor: Administrativa a rozpočet
👉 Šestý výbor: Právní otázky
3. Jaký je stav OSN v roce 2026?
Diplomaté i analytici neskrývají, že OSN prochází hlubokou krizí důvěry i financí. Organizace ztrácí na reálném vlivu a lídři raději uzavírají dohody na summitech G20 nebo v menších koalicích.
Zdrojem největší paralýzy je Rada bezpečnosti. Kvůli právu veta Ruska či Číny je neschopná zasáhnout a zastavit konflikty na Ukrajině, v Gaze, Súdánu či Myanmaru. Dochází tak k bizarním situacím, kdy Rusko na Ukrajině zaútočí na konvoj s humanitární pomocí vyslaný OSN a následně je svolána Rada bezpečnosti.
Spojené státy dluží na členských příspěvcích miliardy dolarů a omezují financování velkých humanitárních agentur (jako je Světový potravinový program). Tradiční dárci v Evropě také škrtají rozpočty. OSN tak řeší, jak vůbec zaplatit svůj základní provoz.
I přes velké problémy se však stále jedná o jediný prostor na planetě, kde spolu všechny národy mohou u jednoho stolu mluvit o globálních výzvách, jako jsou války, klimatická krize nebo regulace umělé inteligence.
4. Kdo bude příštím generálním tajemníkem OSN?
Generální tajemník je nejvyšším úředníkem a „tváří“ OSN. Současnému šéfovi Antóniu Guterresovi v prosinci končí jeho druhý pětiletý mandát a v zákulisí probíhá intenzivní vyjednávání o tom, kdo nastoupí po něm.
Kandidáty nominují členské státy. Klíčovou roli ale hraje již zmíněná Rada bezpečnosti, v níž má pět mocností (USA, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie) právo veta. Rada v tajných hlasováních prověřuje kandidáty, a jakmile země s právem veta poupustí speciální červený lístek, daný kandidát končí.
Výsledného konsensuálního kandidáta pak předloží ke schválení Valnému shromáždění (které toto doporučení historicky vždy uznalo).
Dlouhodobě sílí tlak na to, aby v čele OSN stanula poprvé v historii žena, a zároveň aby byla dodržena tradice geografické rotace. Tentokrát by měla být na řadě Latinská Amerika.
Mezi známými jmény figurují Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile, nebo třeba Carolyn Rodrigues-Birkett, bývalá ministryně zahraničí Guayany.
V kuloárech se mluví i o tom, zda se prezident Donald Trump nepokusí na post prosadit šéfa fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina. U Ruska nebo Číny by však takové jméno téměř jistě narazilo na veto.
5. Jaká je pozice a priority Česka v OSN?
Česko má v OSN dobré jméno. V letech 1994 - 1995 jsme zasedali v Radě bezpečnosti, v letech 2002 - 2003 předsedal Valnému shromáždění Jan Kavan a v roce 2023 Česko předsedalo Radě pro lidská práva. Od srpna 2026 vede českou stálou misi v New Yorku diplomat Hynek Kmoníček.
Mezi hlavní priority české diplomacie v OSN patří trvání na dodržování mezinárodního práva a pohánění Ruska k odpovědnosti za agresi na Ukrajině, ochrana lidských práv, podpora odzbrojení a boj proti terorismu. Důležitá je také příprava ČR na kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN pro období 2032 - 2033.
6. Co čeká českou delegaci s Petrem Pavlem v USA?
Do New Yorku vyráží česká delegace v neděli 20. 9. Vede ji prezident Petr Pavel, který letí armádním speciálem. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) cestuje po vlastní ose komerční linkou kvůli odlišnému harmonogramu v závěru cesty.
Ministra Macinku čeká řada jednání a setkání na úrovni V4 či EU. Prezident Pavel v New Yorku absolvuje vrcholné schůzky v rámci OSN, zúčastní se významných recepcí i doprovodných akcí k lidským právům a technologiím a vystoupí na summitu Krymské platformy.
Vyvrcholením newyorské části jeho programu bude přednesení národního projevu v hlavním sále Valného shromáždění a pietní či kulturní návštěvy.
Následně prezident přeletí do státu Nebraska, kde je plánován program zaměřený na bezpečnostní spolupráci, vzdělávání a krajanské vazby. Během této návštěvy zavítá na velitelství Národní gardy, probere aktuální témata se studenty i guvernérem a setká se s početnou českou komunitou ve vyhlášeném krajském městečku Wilber. Návrat delegace zpět do Prahy je naplánován na pátek.
