Prezident Petr Pavel na zasedání OSN v New Yorku potvrdil, že ruský test alianční solidarity je reálný. Moskva podle něj nemá kapacity na velkou agresi, lokální výpad či provokaci pod falešnou vlajkou si ale dovolit může.
Prezidentova slova zapadají do série čerstvých varování evropských tajných služeb i analytiků – ruský úder v Pobaltí totiž podle nich nemusí přijít v řádu let, ale už v nejbližších měsících.
Podle české hlavy státu čelí Severoatlantická aliance ruským hybridním hrozbám a pokusům o diskreditaci dlouhodobě. „Ta rizika jsou tu minimálně dekádu. Rusko se vyjadřuje celkem srozumitelně, že bude podnikat akce proti všem, kdo podporují Ukrajinu, a my bychom to měli brát vážně,“ uvedl Pavel v New Yorku.
Zatímco masivní vojenský střet považuje za nepravděpodobný, lokální výpad je podle něj zcela reálný. „Nelze očekávat rozsáhlou vojenskou agresi Ruska proti NATO, protože na to Rusko nemá kapacity, ale omezenou akci by si dovolit mohlo. Proto musíme být připraveni jak na národní, tak alianční úrovni,“ zdůraznil prezident s tím, že aliance pravidelně prověřuje krizové plány pro narušení vzdušného prostoru i pozemní hrozby.
Zpravodajci i Tusk: Hrozba nepřijatelná za roky, ale za měsíce
Pavlovo varování přichází ve chvíli, kdy z evropských bezpečnostních složek zaznívají nejdůraznější apely od začátku války. Šéf české Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka pro deník The Guardian upozornil, že ruský pokus o otestování soudržnosti NATO – včetně možné omezené invaze na území člena aliance - může přijít v horizontu měsíců, nikoliv let.
Polský premiér Donald Tusk zároveň před polským Sejmem varoval, že Moskva chystá hybridní útoky pomocí dronů a raket namířené na státy podporující Ukrajinu. Cílem Kremlu je politicky i vojensky rozklížit NATO zevnitř.
Od „Narvské republiky“ v Estonsku po bleskové zabrání území
Na konkrétní scénáře, o kterých hovoří i prezident Pavel, upozorňuje nová zářijová studie amerického Institutu pro studium války (ISW). Analytici varují, že Moskva může vedle bojů na Ukrajině podniknout cílený výpad na křídle NATO.
Mezinárodní analytici zmínili i následující operace:
- Hybridní provokace v Estonsku: Využití dronů k podpoře vytvoření takzvané „Narvské lidové republiky“ na estonském území.
- Přímé údery dronů a raket: Cílené útoky na infrastrukturu v zemích NATO pod záminkou, že pomáhají ukrajinské armádě.
- Test solidarity: Bleskové obsazení úzkého pásu území NATO, které by sloužilo jako vyjednávací karta i jako pokus přimět alianci k nejednotné reakci.
Podle analytiků bude hlavním cílem ruské psychologické války přesvědčit některé členy NATO, aby na omezený útok neodpověděli. Frontové státy na východním křídle by tak měly být připraveny odrazit lokální provokace i vlastními silam
