Dávku státní sociální pomoci čekají od 1. října úpravy. Mění se způsob výpočtu nákladů na bydlení podle okresů, upravují se částky životního minima a širší ochranu jako zranitelné osoby získá nově více samoživitelů s dětmi do 15 let.
Od 1. října dochází k zásadním úpravám v takzvané superdávce, oficiálně dávce státní sociální pomoci, která sjednocuje čtyři dřívější sociální dávky: příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí pravidla upravuje tak, aby lépe odpovídala reálným životním nákladům v jednotlivých regionech a zároveň poskytla cílenější podporu zranitelným skupinám obyvatel. Cílem celého reformního kroku je zjednodušit administrativu, zrychlit vyřizování žádostí a motivovat příjemce k pracovní aktivitě.
Které částky se zvýší a které sníží?
Změny platné od října se soustředí na tři hlavní pilíře: nový výpočet složky na bydlení podle jednotlivých okresů, úpravu částek životního minima a výrazné rozšíření ochrany pro samoživitele.
Nejvýraznější novinkou je posuzování normativních nákladů na bydlení. Dosavadní systém vycházel ze tří kategorií obcí podle počtu obyvatel, avšak od října se normativní nájemné stanovuje přímo pro jednotlivé okresy. Ministerstvo práce připravilo podrobnou tabulku s částkami určujícími strop nájemného, do jehož výše stát na bydlení přispívá. Mezi regiony tím vznikají značné rozdíly, které odrážejí aktuální situaci na lokálním realitním trhu. U běžné jednočlenné domácnosti činí okresní normativ v Praze 13 380 korun, zatímco v okrese Bruntál dosahuje 5 880 korun. Rozdíl mezi hlavním městem a nejlevnějším okresem tak představuje 7 500 korun měsíčně.
Druhým klíčovým krokem je posílení podpory pro samoživitele a samoživitelky. Věková hranice dítěte pro zařazení osamělého rodiče mezi zranitelné osoby se posouvá z původních 7 na 15 let. Zařazení do kategorie zranitelných osob přináší výhodnější výpočet nákladů na bydlení i příznivější podmínky pro bonus na dítě. U těchto domácností se navíc nevyžaduje splnění podmínek pracovní aktivity, což osamělým rodičům výrazně usnadní péči o školou povinné děti a stabilizuje jejich finanční situaci.
Třetí oblastí je úprava částek životního minima. U osaměle žijícího jednotlivce se částka zvyšuje z 4 860 na 5 500 korun měsíčně a u první dospělé osoby ve vícečlenné domácnosti stoupá z 4 470 na 5 000 korun. Naopak u druhé a každé další dospělé osoby v domácnosti se částka snižuje z 4 330 na 4 040 korun. Částky určené pro nezaopatřené děti zůstávají na dosavadní úrovni. Výsledný finanční dopad tak bude záviset na konkrétní majetkové a rodinné situaci žadatele.
Superdávka se skládá ze čtyř složek: živobytí, bydlení, bonusu na dítě a pracovního bonusu. Žadatelé podávají pouze jednu společnou žádost za celou domácnost. V rámci správního řízení probíhá také majetkový test, v němž úřady posuzují nemovitosti, úspory na bankovních účtech či motorová vozidla.
Lidé, kteří již superdávku pobírají, nemusejí kvůli nadcházejícím říjnovým změnám podávat novou žádost. Všechny nové parametry se automaticky promítnou do přehodnocení dávek v říjnu, kdy příjemci na Úřadu práce ČR dokládají své příjmy a uhrazené náklady na bydlení za předchozí tři měsíce, tedy za červenec, srpen a září. Noví žadatelé mohou o podporu zažádat osobně na pobočkách Úřadu práce nebo online prostřednictvím klientské zóny Jenda na webu či v mobilní aplikaci.
