OSN vydala zprávu, která mapuje sexuální násilí v souvislosti s válkou na Ukrajině. Popsalo ho 63 procent propuštěných ukrajinských válečných zajatců a zadržovaných zdravotníků, které organizace vyslechla. Nejmladší přeživší znásilnění bylo čtyři roky.
„Hluboce mě znepokojuje rozsah těchto odporných činů zdokumentovaných v naší zprávě a obávám se, že vzhledem k pokračujícímu násilí na Ukrajině téměř jistě pokračují,“ okomentoval zjištění vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Zprávu zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) a vychází ze zjištění jeho monitorovací mise na Ukrajině o
d začátku ruské invaze v únoru 2022 do konce července letošního roku. V reportu pracuje s 1004 zdokumentovanými případy sexuálního násilí. Jeden případ přitom označuje jednoho člověka a může zahrnovat více opakovaných útoků.
OHCHR připisuje 89 procent ověřených případů ruským orgánům a zbývajících 11 procent ukrajinským. Samotná OSN zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí bude výrazně vyšší. Řada lidí totiž násilí kvůli traumatu, studu, strachu z odvety nebo stigmatizaci vůbec nenahlásí.
Sexuální násilí jako metoda mučení
Pod sexuální násilí zpráva neřadí jen znásilnění nebo pokusy o něj. Patří sem také třeba sexuální napadení, mrzačení genitálií, elektrické šoky a bití do genitálií, nucená nahota, sexuálně ponižující zacházení neb
o výhrůžky sexuálním násilím.
OHCHR popisuje sexuální násilí jako rozšířenou formu mučení, ponižování a zastrašování. Z 892 případů připisovaných ruským orgánům se 725 týkalo mužů. Mezi 572 ukrajinskými zajatci a zadržovanými zdravotníky, kteří popsali sexuální násilí, ho 72 procent zažilo opakovaně a téměř polovina na více různých místech, kde je Rusko věznilo.
V okupovaných oblastech OHCHR zdokumentoval také sexuální násilí proti 95 lidem mimo místa zadržení. Znásilnění popsalo 57 lidí, z toho 15 skupinové. Nejstarší obětí znásilnění byla 82letá žena a tři ženy porodily děti počaté při znásilnění.
Násilí pokračovalo v různých fázích zajetí
Dokument ukazuje, že se sexuální násilí v některých případech objevovalo v různých fázích zajetí. Jeden z vojenských zdravotníků popsal, že v období zhruba roku v zajetí zažil sedm různých forem sexuálního násilí. Ze začátku ho ruští vojáci bili do genitálií, později čelil pokusu o znásilnění, nucené nahotě a dalšímu ponižování. Krátce před propuštěním ho podle OHCHR šest pracovníků ruské vězeňské služby, z nichž jeden byl ve vedoucí funkci, znásilnilo obuškem. Více než týden poté krvácel.
Bez ruského pasu se nedostala ke gynekologovi
Realitu v okupovaných částech Ukrajiny ukazuje i případ sedmnáctileté dívky z Chersonské oblasti. Dva ruští vojáci ji podle zprávy v březnu 2024 zatáhli do auta a skupinově znásilnili. Poté ji odvezli do zabraného domu, kde ji napadli znovu. Dívka se následně nemohla dostat ke gynekologické péči, protože neměla ruský pas, který byl pro přístup ke zdravotním službám potřeba. O několik měsíců později se jí ke gynekoložce nakonec podařilo dostat a ta se jí podle zprávy zeptala, proč nechce chodit s ruským vojákem.
Sexuální násilí podle zprávy nesloužilo jen k fyzickému mučení, ale také k ponižování a dehumanizaci zajatců. Jeden z ukrajinských válečných zajatců vypověděl, že ho při výsleších pravidelně bili, mimo jiné do genitálií. Při jednom z útoků mu vyšetřovatel řekl, že nechce, aby „plodil tvory, jako jsi ty“. Zpráva v podobných případech opakovaně popisuje také sexuálně ponižující zacházení, výhrůžky a další formy nátlaku.
Rusko podle OHCHR případy nevyšetřuje
OHCHR uvádí, že neví o žádných krocích Ruska k vyšetření, stíhání nebo jinému řešení sexuálního násilí spáchaného jeho příslušníky. Upozorňuje také na ruské zákony, které za určitých podmínek umožňují vojákům vyhnout se trestní odpovědnosti. Rusko navíc přes opakované žádosti nepovoluje OHCHR monitorovací návštěvy na okupovaných územích ani v Rusku.
Úřad zároveň připisuje ukrajinským orgánům 112 ze všech zdokumentovaných případů. Téměř polovinu z nich tvořily pouze výhrůžky sexuálním násilím, mezi dalšími úřad popisuje třeba nucenou nahotu, elektrické šoky a bití do genitálií. U ruských a dalších zahraničních válečných zajatců OHCHR nezaznamenal znásilnění ani pokus o něj, u civilních zadržených ale zdokumentoval dva pokusy o znásilnění a dva sexuální útoky.
Ukrajina podle zprávy na rozdíl od Ruska umožňuje OHCHR pravidelný přístup k zajatcům a přijala několik opatření k prevenci a vyšetřování podobných případů. Zároveň ale OSN upozorňuje, že k červenci 2026 neví o žádném případu sexuálního násilí proti ruským nebo dalším zahraničním válečným zajatcům, který by se dostal za fázi vyšetřování.
