O větrných elektrárnách koluje nespočet dezinformací, které tvrdí, že životnímu prostředí spíše škodí. To ale nová studie alespoň v některých ohledech vyvrací.
Větrníky na moři nevyrábí jen čistou energii. Vědci teď přišli na to, že tyto stavby mají ještě jeden velmi překvapivý vedlejší efekt. Dokážou totiž snižovat teplotu mořské hladiny. V době, kdy světové oceány čelí extrémním vlnám veder, jde o velmi pozitivní zprávu.
Když se řekne mořská větrná elektrárna, většina z nás si představí hlavně obrovské rotující lopatky, které chytají vítr. Nový výzkum týmu ze skotského National Oceanography Centre ale ukázal, že to hlavní kouzlo se ve skutečnosti odehrává pod hladinou. Nejde vlastně jen o samotné vrtule, ale i o masivní základy ukotvené u dna.
Jak to celé funguje? Sloupce, které drží turbíny nad vodou, totiž fungují v mořských proudech v podstatě jako obří vařečky. Tím, že kolem nich proudí voda, stavby zesilují přirozené promíchávání oceánu.
Teplejší voda od hladiny je strhávána dolů na chladnější dno a naopak, studená voda z hlubin stoupá nahoru. Vědci to naměřili a namodelovali na skotské větrné farmě Seagreen. Výsledky ukázaly, že tyto stavby dokážou v létě snížit teplotu hladiny uvnitř farmy a v jejím okolí o 0,1 až 0,3 stupně Celsia. Během extrémní mořské vlny veder v roce 2023 se voda díky turbínám ochladila místy dokonce až o 0,5 stupně.
Nejde ale o univerzální zázrak
Autoři studie ale rovnou brzdí přehnané nadšení. Vliv turbín závisí na obrovském množství faktorů, od ročního období přes příliv a odliv až po samotnou hloubku moře. Ne všude na planetě by tak měly větrníky takový vliv.
Tento objev ale může zásadně pomoci v tom, jak se budou další větrné farmy plánovat. Pokud je postavíme na těch správných místech, kde je oceán na promíchávání citlivější, můžeme zabít dvě mouchy jednou ranou. Získat zelenou energii a zároveň poskytnout mořskému ekosystému aspoň trochu úlevy od globálního oteplování.
