Respiračním onemocněním u nás nyní čelí zhruba 1142 lidí na sto tisíc obyvatel. Velká část nemocných se navíc léčí s chřipkou. Do dvou až tří týdnů by tak u nás mohla vypuknout epidemie.
Počet případů akutních respiračních onemocnění v Česku vzrostl za uplynulý týden o třetinu. Ačkoliv celková nemocnost podle epidemiologů odpovídá podzimní sezoně, nezvykle brzy a ve větší míře než obvykle se začala šířit chřipka. Laboratoře ji v minulém týdnu podle Státního zdravotního ústavu potvrdily u 8,8 procenta všech testovaných osob.
Nárůst infekcí hlásí všechny regiony, nejvíce pacientů však hygienici podle České televize evidují v Olomouckém a Jihomoravském kraji. Nákazy se šíří především v dětských kolektivech a nejhorší situace panuje u dětí do pěti let, mezi nimiž připadá 4104 případů respiračních onemocnění na sto tisíc obyvatel.
U samotné chřipky je to v této věkové kategorii 73 nakažených na sto tisíc obyvatel, zatímco celorepublikový průměr činí 32. Zvládání rozbíhající se sezony může v některých oblastech navíc zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů.
Zatímco chřipková epidemie v tuzemsku typicky přichází až v lednu, letošní vývoj připomíná situaci z minulých dvou let. „Loni i předloni začala chřipková epidemie už před Vánocemi, to je skutečně atypické,“ uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl.
Epidemie může přijít do dvou až tří týdnů
Podle SZÚ se nicméně Česko nijak nevymyká zbytku severní polokoule, kde virus začal letos cirkulovat dříve. Hranice epidemie, která se pohybuje kolem 1600 nemocných na sto tisíc obyvatel, sice zatím nebyla překročena u nás ani v zemích západní Evropy, vývoj však může nabrat rychlý spád.
„Chřipka bohužel začíná explozivně a do fáze epidemie se umí dostat během dvou až tří týdnů,“ upozornil Kynčl. Mezi testovanými vzorky však v současnosti nadále převažují rhinoviry způsobující rýmu s podílem 26,3 procenta, následované viry parainfluenzy a covidem, které shodně tvoří 22,8 procenta.
Z chřipkových virů v Česku aktuálně dominuje typ A, který by mohl způsobit první vlnu epidemie. Případnou jarní vlnu však může vyvolat jiný typ viru, a proto odborníci zdůrazňují, že má stále smysl se nechat očkovat. „Kdo o očkování stále ještě přemýšlí, měl by přestat přemýšlet a už by měl konat,“ doporučil Kynčl.
Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví z počátku října bylo od 1. září v Česku podáno přibližně 22 tisíc dávek očkování proti chřipce. Pro letošní sezónu přitom resort počítá celkem s o patnáct procent větším objemem vakcín než v předchozím roce. Do země již v říjnu dorazilo zhruba 540 tisíc dávek, z toho 340 tisíc vysokodávkových vakcín určených lidem nad šedesát let, a dalších přibližně 400 tisíc dávek mělo následovat během října a na začátku listopadu.
Ministerstvo zároveň připomíná, že česká data z minulé sezóny potvrzují významný přínos prevence zejména u seniorů a chronicky nemocných. Očkování proti chřipce snížilo riziko závažných zdravotních dopadů zhruba o čtvrtinu až třicet procent, zatímco u vakcíny proti covidu-19 dosahoval ochranný efekt více než šedesáti pěti procent.
Ochrana po podání vakcíny, kterou je nutné každoročně obnovovat, nastupuje zhruba za dva týdny. Lidem nad 65 let očkování plně hradí veřejné zdravotní pojištění a mladším na něj často přispívají pojišťovny nebo zaměstnavatelé. Právě senioři a chronicky nemocní čelí nejvyššímu riziku vážného průběhu, podle dat ministerstva zdravotnictví si loňské téměř dva miliony zachycených respiračních infekcí vyžádaly přes 34 tisíc hospitalizací a 3554 úmrtí, z čehož více než 92 procent připadalo na lidi ve věku 65 let a více.