V Trenčíně proběhlo oficiální jednání prezidentů Visegrádské skupiny. Hlavy států společně s předsedkyní Evropské komise diskutovaly o tématech jako pomoc Ukrajině, cenách energií či rozšiřování EU. Přinášíme to nejdůležitější, co zaznělo.
Symbolických 35 let od založení Visegrádské čtyřky oslavili prezidenti Česka, Maďarska, Polska a Slovenska summitem v Trenčíně – místě, které svou historií sahá až k diplomatickým jednáním v roce 1335 a připomíná kořeny a význam regionální spolupráce.
Hlavním výstupem jednání je společná deklarace nazvaná Shaping Europe's Future. V dokumentu prezidenti představili závazek pokračovat v politické, hospodářské i kulturní spolupráci čtveřice států s cílem udržet mír a stabilitu v Evropě.
Deklarace se věnuje také ekonomickým tématům a upozorňuje na potřebu řešit vysoké ceny energií. Prezidenti v textu vyzývají ke kombinaci okamžitých kroků a dlouhodobých investic do energetické infrastruktury, přeshraničních propojení, úložišť a nízkouhlíkových či jaderných technologií.
V oblasti zahraniční politiky dokument potvrzuje podporu Ukrajině a jejímu právu na obranu proti ruské agresi. Deklarace volá po spravedlivém míru dle mezinárodního práva, podporuje ukrajinskou cestu do Evropské unie skrze reformy a obnovu země a zároveň hlásí podporu meritorní politice rozšiřování EU.
Spojené státy by mohly rozhodovat o bezpečnosti Evropy bez její účasti
Na tiskové konferenci, která po jednání následovala, český prezident Petr Pavel obrátil pozornost k nedostatkům v evropské akceschopnosti. Podle jeho slov kontinent dlouhodobě postrádá jednotný postup v bezpečnostních otázkách.
„Mě mrzí to, že Evropa má obrovské kapacity v oblasti politiky, diplomacie, ekonomiky, vědy, výzkumu, ale přesto není schopná působit jednotně v něčem, na čem by měla mít společný zájem, a to je bezpečnost“, řekl novinářům.
Pavel varoval, že pokud bude Evropa vnitřně rozštěpená, Rusko ji přestane respektovat úplně. V takovém případě mohou Spojené státy rozhodovat o bezpečnosti kontinentu bez účasti samotné Evropy, což podle něj potvrzuje obavy, že ji partneři vnímají jako slabou.
Tato realita se naplno propíše i do nadcházejících diplomatických jednání. K blížícím se mírovým rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí se český prezident na dotaz Refresheru uvedl: „Já se obávám, že se neposuneme o nějaký významný kus dopředu, protože zatím se nerýsuje žádný kompromisní návrh. Obě strany setrvávají na svých pozicích.“ Moskva trvá na podmínkách rovnajících se kapitulaci, Kyjiv přirozeně odmítá slevit ze své územní celistvosti.
Aby Evropa neustále jen nekomentovala dění kolem sebe, zmínil Pavel konkrétní postup – vytvoření moderní obdoby Marshallova plánu pro Ukrajinu. Sjednocením roztříštěných finančních toků (které letos dosáhly zhruba 70 miliard eur) pod jednu střechu a pevnou koordinaci by se Evropa podle prezidenta „vyhnula duplikacím a různým pokusům o korupci, ať už na straně ukrajinské, nebo na straně přispěvatelů.“
Že se hrozby netýkají jen ukrajinské fronty, podtrhl Pavel v reakci na otázku CNN Prima News na nedávné bombové hrozby a narušení polského vzdušného prostoru. „Je to jenom dalším z důkazů, že Rusko nejenže vede agresivní válku proti Ukrajině, ale vede i takzvanou hybridní válku proti nám všem. A pokud to někdo nechce vidět, tak opravdu strká hlavu do písku,“ řekl na adresu některých evropských lídrů.
EU i NATO proto podle něj musí ukázat reálnou sílu, protože Rusko nás nebude respektovat, „pokud neuvidí odhodlanost, sílu a vůli tu sílu použít.“
Závěrem tiskové konference Pavel uvedl, že na prezidentské úrovni vnímá po změnách v Maďarsku konstruktivnější a vstřícnější přístup.
Příští summit prezidentského formátu Visegrádské čtyřky se na základě rotačního předsednictví uskuteční tentokrát v České republice.
