Zeptali jsme se odborníka, jak výsledky voleb ovlivní Spojené státy i situaci v Evropě.
Republikáni v amerických volbách v polovině prezidentova mandátu utrpěli tvrdou porážku a ztratili kontrolu nad Kongresem. Demokraté ovládli obě komory, dokonce i v tradičních baštách, jakou je Texas. Podle ředitele Institutu EUROPEUM Martina Vokálka by se však Evropa neměla předčasně radovat. Prezident se svázanýma rukama na domácí scéně totiž může o to více uplatňovat svou sílu v zahraniční politice.
Vítězství demokratů znamená, že mohou začít blokovat Trumpovy zákony, kontrolovat toky peněz a zahájit vůči prezidentovi vyšetřování. Donald Trump už ovšem avizoval, že legislativu přicházející z Kongresu bude vetovat. Právě tato domácí paralýza představuje podle analytika pro Evropu paradoxní riziko.
„V Bruselu se teď říká, že z Trumpa nebude kulhavá kachna, ale spíš vzteklý pes. Prezident, který prohrál doma, bude hledat, kde ještě může ukázat sílu,“ vysvětluje Martin Vokálek. Zahraniční a obchodní politika je totiž oblastí, do které mu Kongres nemůže zásadně mluvit.
Rizikové je podle něj i samotné načasování. Nový Kongres se ujme moci až 3. ledna a do té doby může Trump razantněji prosazovat svou agendu, a to i v otázkách počtu amerických vojáků v Evropě nebo přístupu k Rusku. Demokraté navíc nebudou mít dostatek hlasů na případné přehlasování prezidentského veta.
Vokálek zároveň varuje před naivními očekáváními evropských lídrů. Politici, kteří dříve slepě spoléhali na Trumpa, by nyní neměli udělat stejnou chybu spoléháním se na demokraty. „Naši bezpečnost nevyřeší voliči v Iowě ani v Texasu. Musíme ji mít ve svých rukou: mít silnější obranu, vlastní protivzdušnou ochranu, jednotnou Evropu a dál pomáhat Ukrajině,“ zdůrazňuje ředitel Institutu EUROPEUM.
Volby peněženkou
Drtivá porážka republikánů, kvůli které se Trumpova popularita před volbami propadla na rekordních 31 procent, má podle Vokálka jasného jmenovatele. Peněženky voličů a voliček. Podle povolebního průzkumu stanice Fox News hodnotily tři čtvrtiny voličů a voliček stav ekonomiky negativně.
„Rozhodla, jako skoro vždy, ekonomika. Američané volili podle toho, co vidí u benzinové pumpy a v obchodě,“ upozorňuje Vokálek. Dvě třetiny lidí se domnívají, že Trumpova cla ekonomice škodí, a zhruba šest z deseti voličů označilo válku s Íránem za špatné rozhodnutí, které vyhnalo nahoru ceny pohonných hmot. „Trump sliboval levnější život a voliči mu teď vystavili účet. Obdiv k silnému politikovi a jeho slibům rychle vyprchá, když lidé vidí, co silný muž v praxi stojí,“ dodává analytik. S tím, jak prezident zvládá ekonomiku, aktuálně nesouhlasí ani více než třetina samotných republikánů.
Roli však hrál i odpor k samotnému stylu vládnutí. Pro část voličů šlo o protest proti chaosu, útokům na instituce, osobním vendetám a pocitu, že pravidla platí pro všechny kromě něj. To se odrazilo i v hlasech nezávislých voličů, kteří podpořili demokraty s propastným náskokem 22 procentních bodů.
Ochota jednat, nebo konfrontace?
Vývoj ve zbytku mandátu nyní závisí na tom, jakou strategii americký prezident zvolí. Podle Vokálka je pozitivní, že Trump volební výsledky, alespoň prozatím, přijal, což nebylo samozřejmostí. Nyní ho ale čeká náročné soužití s demokratickým Kongresem.
„Pokud zvolí konfrontaci, veta, útoky na vyšetřovatele a hledání vnějších nepřátel, sníží to jeho popularitu i šance republikánů v roce 2028. Pokud bude schopen alespoň v některých věcech jednat, může se stabilizovat,“ uvažuje Vokálek, ale vzápětí dodává jasnou predikci: „Podle jeho dosavadního stylu bych spíš viděl první variantu jako o něco pravděpodobnější.“
