Onemocnění záškrtem se v ČR objevilo v roce 2022 po 27 letech, kdy nebyla zaznamenána žádná taková infekce.
„Za celý rok 2022 a 2023 pak statistiky evidují celkem 12 případů. Od začátku roku 2024 do 6. 3. již záškrtem onemocnělo šest pacientů a nyní došlo i k prvnímu zaznamenanému úmrtí od roku 1969,“ uvedl ve středu Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Šlo o dvaaosmdesátiletého muže z Prahy, který se ale léčil v jihlavské nemocnici. S největší pravděpodobností se jednalo o krční (faryngeální) formu infekce způsobenou bakterií Corynebacterium diphtheriae. „Pacient netrpěl žádným jiným závažným onemocněním, jednalo se o sportovce a aktivně žijícího seniora. Záškrt byl tedy pravděpodobně přímou příčinou úmrtí,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
Poslední případ záškrtu byl v Česku zaznamenán před rokem 2022 v roce 1995. „Vývoj znovu ukazuje na důležitost přeočkování proti záškrtu v dospělosti. S ohledem na rychle rostoucí počty případů černého kašle a zároveň stále aktuální možnost nákazy záškrtem je ideální nechat se přeočkovat v dospělosti trojkombinací, a to proti tetanu, černému kašli a záškrtu. První příležitost se pro dospělé pojí s pravidelným přeočkováním proti tetanu ve 25 letech života. Ačkoli tuto trojkombinaci zdravotní pojištění dosud nehradí, jako lékařka mohu přeočkování jedině doporučit,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Doplnila, že přeočkování proti záškrtu není v České republice zatím ani doporučeno, přestože byl návrh na přeočkování české dospělé populace podán cestou Expertní pracovní skupiny Národní imunizační komise (NIKO) už na jaře roku 2022. V návrhu se doporučuje přeočkování proti záškrtu minimálně ve věku 25 let a 40 let, případně jako součást pravidelného přeočkování proti tetanu.
V Česku se děti očkují proti záškrtu povinně a poslední dávku vakcíny dostanou mezi 10. až 11. rokem života. Světová zdravotnická organizace doporučuje přeočkování proti záškrtu v dospělosti každých deset let.
„Infekce záškrtem je léčitelná v Česku běžně dostupnými antibiotiky, podmínkou je ale včasná diagnostika. Nejčastěji se projevuje jako těžká angína se šedavými pablánami neboli s napadenými částmi sliznice krku, které pak vedou i k zúžení dýchacích cest a k dušení pacienta,“ informuje SZÚ.
