Vítězem prezidentských voleb v Rusku, které se konaly od 15. do 17. března, se podle očekávání stal dosavadní šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal 87,8 procenta hlasů.
O výsledcích informuje TASR na základě exit pollu, který po zavření posledních volebních místností v exklávě Kaliningrad zveřejnila televize Rossija 24.
Daleko v poli poražených skončili Putinovi tři protikandidáti. Komunistický poslanec Státní dumy Nikolaj Charitonov získal podle exit pollu 4,7 procenta hlasů, člen strany Noví lidé Vladislav Davankov dostal 3,6 procenta hlasů a předsedovi Liberálně-demokratické strany Ruska (LDPR) Leonidovi Sluckému dalo své hlasy 2,5 procenta zúčastněných voličů.
Tento trend potvrdila i Ústřední volební komise, podle níž Putin získal rekordní počet 87,97 procenta hlasů, přičemž tento údaj se zakládá na zpracování 24,4 procenta protokolů. Uvedla to agentura RIA Novosti s tím, že v roce 2018 dostal Putin ve volbách 76,69 procenta a o šest let předtím 63,6 procenta hlasů.
Účast voličů dosáhla podle předběžných údajů více než 70 procent. Voleb se mohlo zúčastnit 114 milionů lidí, včetně těch na okupovaných územích Ukrajiny.
Putin, kterému je 71 let, je u moci od roku 1999, včetně dvou premiérských funkčních období. Po změně ústavy z roku 2020 by mohl opět kandidovat v roce 2030 na dalších šest let.
Nezávislí pozorovatelé a odborníci považují prezidentské volby v Rusku v roce 2024 za nesvobodné a bez politické konkurence, protože v nich nekandidoval žádný představitel opozice. Tři k volbám připuštění kandidáti buď otevřeně podporovali současného prezidenta Putina, nebo se drželi linie Kremlu.
České ministerstvo zahraničí prohlásilo, že prezidentské volby v Rusku nebyly demokratické ani transparentní.
„Řadě prezidentských kandidátů, zejména těm, kteří se staví proti agresi vůči Ukrajině, bylo zabráněno kandidovat. Ruští občané neměli přístup k úplným a nezávislým informacím ani možnost volby kandidátů vystupujících proti stávajícímu režimu,“ uvedlo ministerstvo.
