Průzkum, který vychází z údajů získaných od 10 tisíc pražských žáků a žákyň přináší alarmující výsledky. Úzkostí je ohrožený*a každý*a šestý*a, deprese pak postihuje až pětinu studentů a studentek.
Velmi nízkou míru životní spokojenosti vykazuje asi 26 procent pražských žáků druhého stupně základních škol a středních škol. Horších výsledků dosahují dívky. Vyplývá to z průzkumu, který udělalo Centrum sociálních služeb Praha ve spolupráci s magistrátem. Výsledky novinářům představil vedoucí výzkumu, sociolog Roman Petrenko. Zároveň se podle něj zvyšuje množství problémů spojených s používáním digitálních technologií, žáci také nemají dostatek kvalitního spánku.
Průzkumu se zúčastnilo více než 10 tisíc dětí a mladistvých a data výzkumníci sbírali loni v prosinci. Ve školním roce 2023/2024 chodilo podle statistik ministerstva školství na druhý stupeň ZŠ v Praze asi 50 500 žáků a žákyň, na střední školy pak více než 76 800 žáků a žákyň. Průzkum se dělá podle Petrenka pravidelně od roku 2016.
Nemají radost ze života
Žáci s nízkou životní spokojeností, takzvaným wellbeingem, podle výzkumníků uvádějí, že nemají radost ze života. Asi 15 procent respondentů mělo příznaky těžké úzkosti, asi 20 procent mělo příznaky středně těžké až těžké deprese. Nejedná se o potvrzené diagnózy, výzkum se zabýval výskytem doprovodných symptomů, uvedli výzkumníci.
Příznaky problematického užívání internetu, kdy čas strávený na internetu výrazně negativně ovlivňuje jejich život a nedokážou přestat, vykazuje sedm procent žáků. Dalších asi 31 procent žáků má symptomy nadměrného či nějakým způsobem rizikového chování na internetu.
„Kvůli internetu zanedbávají čas na stravování, spánek, školní povinnosti. Číslo navíc pořád roste, proti minulému roku přibližně o desetinu,“ řekl Petrenko.
Zhruba polovina dotázaných žáků má zhoršenou kvalitu spánku. Doporučenou dobu spánku, tedy asi osm hodin, podle Petrenka dodržuje asi 40 procent pražských žáků a žákyň. Asi třetina spí okolo šesti hodin, uvedl. Kvalita spánku podle výzkumníků ovlivňuje i duševní zdraví dětí.
Průzkum se letos poprvé zaměřil i na sebepoškozování. Zkušenost s ním v posledním roce mělo celkem více než 17 procent pražských žáků a žákyň, vyplynulo z průzkumu. Přiznalo se k němu asi 26 procent dívek a necelých devět procent chlapců. Mezi nejčastější způsoby patří řezání, píchání a kousání do krve.
Průzkum se zabýval také užíváním návykových látek i například energetických nápojů. Pravidelně nebo denně pije energetické nápoje 14 procent mladých, alespoň jednou za uplynulý rok to byla více než polovina žactva. Více než osm procent dívek a deset procent chlapců uvedlo, že pravidelně skoro každý týden až denně pili alkohol. Výzkumníci upozornili, že mezi respondenty byli i plnoletí žáci a žákyně.
Nejpopulárnější formou konzumace tabáku a nikotinu je mezi mladými elektronická cigareta. Vyzkoušelo ji 39 procent žáků*žaček, pravidelně až denně ji užívá asi devět procent žáků*žaček. Klasické cigarety kouřilo opakovaně až denně 13 procent žáků*žaček, někdy je vyzkoušelo 23 procent z nich.
