V Sixtinské kapli Apoštolského paláce ve Vatikánu ve středu začne konkláve, na kterém kardinálové s právem volby zvolí 267. papeže katolické církve.
Začátek konkláve generální kongregace kardinálů svolala 16. den po úmrtí papeže Františka, který zemřel 21. dubna, informuje TASR.
Papežem se může stát kterýkoli pokřtěný katolík, avšak prakticky jde vždy o někoho ze sboru kardinálů. Hlasovat může každý kardinál, kterému v době smrti předchozího papeže bylo méně než 80 let. Pro zvolení je zapotřebí dvoutřetinová většina hlasů.
Vatikán oficiálně potvrdil, že volby nového papeže se ze zdravotních důvodů nezúčastní dva ze 135 kardinálů-volitelů. Na zvolení nového pontifika je proto zapotřebí 89 hlasů. Proces volby povede služebně nejstarší kardinál Pietro Parolin z Itálie, který během Františkova pontifikátu vykonával funkci státního sekretáře.
Ze 135 kardinálů-volitelů jmenoval 108 z nich zesnulý papež František. Z Evropy jich je 53, 20 ze Severní Ameriky, 17 z Jižní Ameriky, 18 z Afriky, 23 z Asie a čtyři z Oceánie,
Konkláve bude probíhat podle stejného harmonogramu jako v roce 2013. Před samotným začátkem se ve středu v 10:00 v Bazilice sv. Petra bude sloužit mše svatá za volbu papeže (Pro elegirndo Romano Pontifice), které bude předsedat kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského kolegia. Konkláve se oficiálně začne v 16:30 modlitbou v Paulínské kapli. Kardinálové-volitelé se před vstupem do nedaleké Sixtinské kaple ještě pomodlí Litánie ke všem svatým a po zpěvu tradičního gregoriánského hymnu Veni Creator Spiritus složí slavnostní přísahu a přistoupí k prvnímu hlasování.
Každý kardinál-volitel se přísahou mimo jiné zavazuje zachovávat naprostou mlčenlivost o všem, co souvisí s volbou papeže, a nepodporovat žádné pokusy o vnější zásahy do volby.
Po složení přísahy všech přítomných kardinálů nařídí papežský ceremoniář všem osobám kromě kardinálů-volitelů a účastníků konkláve, aby opustili prostory. Tradičně stojí u dveří Sixtinské kaple a zvolá: „Extra omnes!“ (lat. Všichni ven!)
Volební jednání jsou výhradně v Sixtinské kapli, jak to v konstituci Universi Dominici Gregis nařídil papež Jan Pavel II. Záměrem je chránit volbu před vnějšími vlivy a zajistit nezávislost úsudku každého kardinála-volitele. V minulosti kardinálové nesměli během celého volebního procesu opustit Sixtinskou kapli, dnes jsou ubytováni v Domě svaté Marty.
Tajné hlasování může trvat několik dní, dvě předchozí konkláve v letech 2005 a 2013 však trvaly jen dva dny.
Jediným prostředkem komunikace kardinálů s okolním světem během konkláve jsou kamna, v nichž spálí hlasovací lístky s přidanými chemikáliemi, aby podle barvy kouře světu oznámili, zda byla volba úspěšná nebo neúspěšná.
Při neúspěšné volbě se k hlasovacím lístkům přimíchá chloristan draselný, anthracen a síra, čímž vznikne černý kouř. Zvolí-li se nový pontifik, smíchají se s chlorečnanem draselným, laktózou a chloroformovou pryskyřicí, což kouř zbarví bíle.
První den budou kardinálové hlasovat pouze v jednom kole. V následující dny budou výsledky oznamovat dopoledne a odpoledne po každých dvou kolech volby.
Jakmile je volba úspěšná, děkan kolegia jménem všech kardinálů-volitelů požádá zvoleného kandidáta, zda souhlasí s převzetím úřadu slovy: „Souhlasíš se svým kanonickým zvolením za nejvyššího velekněze?“ V případě kladné odpovědi se dále zeptá: „Jaké jméno si přeješ používat?“
Notář následně sepíše listinu o přijetí volby a zapíše zvolené jméno. Od této chvíle získává zvolený kandidát plnou a nejvyšší autoritu nad katolickou církví a konkláve se považuje za ukončené.
Kardinál-protodiákon pak oznámí věřícím volbu a jméno nového papeže slavnou větou: „Annuntio vobis gaudium magnum: Habemus Papam!“ (lat. Oznamuji vám velkou radost: Máme papeže!).
