Volební kompas genderové rovnosti 2025 právě zveřejnil výsledky a moc hezky to pro české strany nedopadlo. Osm nejsilnějších uskupení dostalo známky „jako ve škole“ a hned tři z nich úplně propadly.
Autorky z Konsentu a České ženské lobby ve spolupráci s organizacemi Ženy v politice a Fórum 50 % analyzovaly osm volebních programů. Podívaly se hned na několik klíčových oblastí, kde rovnost mužů a žen notoricky pokulhává. Hodnotily osm kategorií:
- Práce a péče, čili to, do jaké míry strany adresují nerovnosti mezi ženami a muži v péči, flexibilní formy práce, dostupnost školek a dětských skupin, nerovné odměňování či chudobu a ohrožení chudobou.
- Rozhodování – na kolik strana prosazuje rovnoměrné zastoupení žen v politice a jiných vedoucích pozicích.
- Zdraví – zda volební programy myslí na rovnost v přístupu ke zdravotní péči a posilování genderové senzitivity zdravotních a sociálních služeb i jak chtějí narovnávat pracovní podmínky pro zdravotníky a zdravotnice.
- Dál zkoumaly i kategorie jako bezpečnost, společnost, instituce, vzdělání a zahraniční vztahy.
Organizace započítaly do skóre i hlasování stran v uplynulém volebním období. Třeba to, jak se postavily k Vatikánské smlouvě nebo k redefinici znásilnění.
Jedna strana šla i do mínusu
Nejlépe dopadli Piráti (54 procent), STAN (52 procent) a hnutí Přísaha (45 procent). Jejich programy alespoň částečně řeší praktické věci jako slaďování práce a péče nebo bezpečnost. Známku „dostatečně“ si odneslo hnutí ANO (39 procent) a Stačilo! (28 procent).
Na úplném dně skončila koalice SPOLU (16 procent), Motoristé (1 procento) a SPD, která dokonce získala minus 7 procent. Podle analýzy jejich programy nejenže rovnost žen a mužů neřeší, ale některé body ji přímo oslabují, například tlačením stereotypního modelu „tradiční rodiny“.
Politici: fráze místo řešení
„Naše analýza ukazuje, že většina stran téma genderové rovnosti buď zcela opomíjí, nebo ho přímo poškozuje. A ten pohled je alarmující,“ říká Johanna Nejedlová z organizace Konsent.
Podle České ženské lobby se Česko dlouhodobě drží na chvostu EU a volební programy zatím nenaznačují, že by se to mělo změnit. „Strany buď tato témata ignorují, nebo navrhují jen kosmetické změny,“ dodává Diana Soták Gregorová.
Ženy na kandidátkách? Minimálně
Analýza se podívala i na samotné kandidátky. Ženy tvoří v průměru jen 31 procent kandidujících. Nejvíc žen na listinách mají Piráti (39 procent), naopak nejméně Motoristé (16 procent) a SPOLU (24 procent). V čele kandidátek ale překvapivě vede ANO, ženy tam tvoří polovinu.
Pokud s pořadím na kandidátkách nezamíchají preferenční hlasy, nelze čekat, že žen ve Sněmovně bude výrazně víc. „Dokud v politice nebude dostatečný počet žen, které díky svým odlišným životním zkušenostem obohacují debatu o jiné pohledy a řešení, nemůžeme očekávat, že se politické priority výrazně změní,“ říká Markéta Kos Mottlová z Fóra 50 %.
Výsledek? Strany rovnost žen a mužů berou spíš jako doplněk než prioritu. A i když se o „tradiční rodině“ mluví hodně, konkrétní systémová opatření, která by ženám ulehčila život, v programech chybí.
|
Strana |
Procenta | Známka |
|
1. Pirátská strana |
54 procent | 3 |
|
2. Starostové a nezávislí |
52 procent | 3 |
|
3. Přísaha |
45 procent |
3 |
|
4. ANO |
39 procent |
4 |
|
5. Stačilo! |
28 procent |
4 |
|
6. až 7. Motoristé sobě |
16 procent |
5 |
|
6. až 7. SPOLU |
16 procent | 5 |
|
8. SPD |
-7 procent | 5 |
