Evropský statistický úřad Eurostat na konci února zveřejnil údaje o platových rozdílech u mužů a žen v rámci Evropské unie. Česká republika z nich nevychází dobře.
Zatímco průměr EU v rozdílech výše platů mužů a žen podle statistiky s posledními dostupnými daty z roku 2024 činí 11,1 procenta, Česko ho s 18,5 procenty výrazně převyšuje. Hůře už jsou na tom jenom Estonky, ty si vydělají průměrně o 18,8 procenta méně než jejich mužští krajané.
Lucemburčanky vydělávají více než tamní muži
Naopak v Lucembursku je to úplně jinak, tam ženy dokonce vydělávají více, a rozdíl se tak dostal do minusových čísel, konkrétně na minus 0,8 procenta. Lucembursko je jedinou zemí v Evropské unii, kde mají muži menší výplaty.
Slovenky mají v průměru o 15,7 procenta nižší mzdu než Slováci, v Německu je rozdíl 15,6 procenta, v Polsku čtyři procenta. Nejrovněji si jsou v Belgii, kde je rozdíl mezi platy mužů a žen jen 0,7 procenta.
Situace v soukromém sektoru je horší
Všechny země EU s výjimkou Slovinska zaznamenávají vyšší rozdíly v odměňování žen a mužů v soukromém sektoru. Ve veřejném sektoru jsou totiž ve většině zemí EU mzdy určovány transparentními mzdovými tabulkami, které platí stejně pro obě pohlaví.
Nejvyšší mzdové rozdíly pociťují pracovníci a pracovnice ve finančních a pojišťovacích oborech, Češky v nich vydělávají dokonce o 35,6 procenta méně než muži.
Naopak oblasti dodávek vody, kanalizace, nakládání s odpady, sanačních činností a celé odvětví stavebnictví zaznamenává negativní rozdíl, tedy ženy v těchto oborech vydělávají více než muži, a to konkrétně ve 13 zemích EU. Česko mezi ně ale nepatří.
Mladší si jsou rovnější
Statistika ukazuje, že na počátku kariéry jsou rozdíly v odměňování žen a mužů obecně mnohem nižší a postupně se s věkem prohlubují. Může za to například přerušení kariéry, které ženy zažívají během svého pracovního života častěji než muži.
Rozdíly se v Česku prohlubují i meziročně. Jak připomínají Novinky, ještě v roce 2021 činil rozdíl jen 15,4 procenta a Češky na tom byly lépe než Slovenky, Rakušanky, Němky nebo Finky.
Ekonom Vít ze společnosti Investika pro Novinky vysvětlil, že důvodem špatného mzdového ohodnocení žen je „poměrně konzervativní nastavení české společnosti, kde se některé věci mění jen postupně“.
Tím hlavním důvodem je ale podle něj „pořád poměrně silné postavení průmyslu, který nabízí větší uplatnění mužům.“ V Česku také nemáme tolik příležitostí práce na částečný úvazek, jako například na západě či na severu Evropy, tudíž je pro ženy těžší skloubit kariéru s mateřstvím.
Evropská rada uvádí, že muži zastávají 64 procent všech manažerských pozic v EU, což jsou role obvykle spojené s vyššími platy. Ženy zase obsazují 76 procent všech pracovních míst ve vzdělávání, zdravotnictví a sociálních pracích, tedy v odvětvích, která jsou naopak obecně hůře placená.
