Hostkou nového dílu pořadu Hlubiny je Svatava Havlíčková. Žena, která přišla o syna, a s jeho ztrátou se vyrovnává také tím, že pomáhá druhým.
Filip byl odmalinka vnímán jako sluníčko rodiny. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se v jeho nitru mohl jednou odehrávat těžký boj. „Byl odmalinka usměvavé dítě. Jeho sourozenci ho milovali. Byl spokojené dítě a rád se mnou trávil čas,“ popisuje jeho maminka Svatava Havlíčková.
Zlom nastal s příchodem dospívání. „V dospívání byl uzavřenější. Moc nemluvil o pocitech, ale neustále se usmíval. Nikdy nedával moc najevo, že se v něm něco děje. Vše nám to začalo docházet zpětně,“ vzpomíná.
Souběžně s tím začal Filipův odpor k návštěvám kostela. Pro věřící rodinu to bylo nepochopitelné, ale Filipovy protesty byly čím dál silnější. Důvod rodina pochopila až mnohem později, v kostele totiž Filip opakovaně slýchal od místního kněze, že homosexualita je špatná a jedinou správnou cestou je rodina tvořená mužem a ženou. Tyto výroky se pro něj staly zdrojem hluboké vnitřní bolesti.
Rozloučení v dopise
Tragický zlom přišel během jedné neděle po návratu z bohoslužby. „Když jsme se s manželem vraceli v neděli z kostela, tak jsme potkali sanitku. Zahýbali jsme ke stodole u našeho domu a najednou jsem měla pocit, že je něco špatně,“ říká.
Běžela na zahradu, kde našla oběšeného syna. Pokusili se ho oživovat, ale ona už věděla, že je pozdě. Bylo mu necelých 15 let. Zanechal po sobě třístránkový dopis, ve kterém vysvětlil své důvody. Nešlo o selhání rodiny, ale o jeho vnímání tehdejší společnosti.
„Filip nám vysvětlil, proč to udělal. Že ho hrozně mrzí, co udělá, ale že nemůže jinak. Že chce, aby jeho smrt něco změnila ve společnosti. Že ví, že má tu nejlepší rodinu, jakou by si mohl přát, ale že ta společnost je tak netolerantní, že v ní prostě nemůže žít,“ popisuje jeho matka.
Poslední kapkou k jeho rozhodnutí mohl být i zážitek z internetu. V historii jeho vyhledávače rodiče našli heslo: „Bůh miluje také homosexuály.“ Když ho zkusili zadat sami, vyběhly na ně texty plné odsuzování a dogmat, která Filipa v jeho krizi místo opory mohla spíš utvrdit v tom, jak je naše společnost netolerantní.
Konfrontace na pohřbu
Ani po smrti se Filipův příběh neobešel bez střetu s nepochopením. Rodina se s ním chtěla rozloučit přesně tak, jak si přál, s hudbou, kterou uvedl v dopisu na rozloučenou, a s duhovou vlajkou na rakvi. Místní farář však tento krok neunesl a přímo na pohřbu vyvolal scénu. Označil rozloučení za „gay happening“ a trval na tom, že Filip by si to takhle nepřál.
Právě tyto momenty, odsuzující kázání, nenávistné články na webu a neúcta k poslednímu přání, vedly paní Havlíčkovou k tomu, aby o příběhu svého syna začala mluvit nahlas.
Poradna Sbarvouven.cz jako živý odkaz
Z osobní tragédie vznikl projekt, který dnes mění životy. Začala aktivně pracovat pro poradnu Sbarvouven.cz, která pomáhá lidem s menšinovou sexuální orientací zvládnout coming out a čelit šikaně či neinformovanosti okolí.
Web nabízí pomocnou ruku těm, kteří váhají nebo se cítí v úzkých. Mezi mentorstvem jsou lidé z LGBTQ+ komunity, psychologové*psycholožky, ale i příbuzní, kteří mají osobní zkušenost. Za dobu své existence poradna pomohla už tisícům klientů*klientek.
„I když už je to více než 12 let, tak je těch emocí pořád mnoho. Dostávám reakce od dětí a rodičů, které jsou hodně pozitivní a vidím, že pomáhám. Ale zároveň je to pro mě hodně těžké, protože mi to otevírá ty rány. Doufám, že by na mě Filip byl hrdý,“ uzavírá.
Filipův život sice skončil předčasně, ale díky odvaze jeho matky se jeho přání, aby se společnost posunula směrem k vzájemnému respektu, plní.
