Globální systém rozvojové a humanitární pomoci (ODA) prochází největší krizí ve své historii. Podle předběžných dat za rok 2025 došlo k rekordnímu propadu financování, který vrací úroveň podpory o dekádu zpět.
Zatímco mezi lety 2019 a 2023 objem pomoci rostl (zejména kvůli pandemii covid-19 a válce na Ukrajině), v posledních dvou letech nastal prudký obrat. Členové Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) snížili v roce 2025 výdaje na 174,3 miliardy USD. Jde o nejdrastičtější meziroční snížení, jaké kdy bylo zaznamenáno.
Úroveň pomoci se propadla tam, kde byla v roce 2015 při přijímání Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj. Prognózy na tento rok počítají s dalším poklesem o 5,8 procent, a to bez započtení dopadů aktuální krize na Blízkém východě.
Daň za škrty: Miliony obětí a hladové děti
Ekonomické a politické tlaky v rozvinutých zemích, snaha ozdravit veřejné finance a rostoucí výdaje na zbrojení mají přímý dopad na životy v nejchudších regionech světa. Podle experta Ondřeje Horkého-Hlucháně z Ústavu mezinárodních vztahů jsou dopady už nyní fatální.
„Podle čerstvých odhadů jen za loňský rok zemřelo v důsledku amerických škrtů více než 700 tisíc lidí, které by se jinak podařilo zachránit. Velkou část z nich představují děti,“ uvedl Horký-Hlucháň pro CNN Prima NEWS.
Předpovědi pro zbytek dekády jsou ještě děsivější. Do roku 2030 může jen kvůli politice USA zemřít až 10 milionů lidí, z toho polovina dětí. UNICEF uvádí, že o potravinovou pomoc přišlo 14 milionů dětí. Více než 2,4 milionu dětí s těžkou akutní podvýživou tak může zůstat bez léčby. Hrozí i uzavření až 2 300 stabilizačních center, která zachraňují životy.
Česko na posledních příčkách
Ani Česká republika nezůstává v trendu škrtů pozadu. Mezi lety 2024 a 2025 Praha seškrtala v této oblasti tři miliardy korun. V mezinárodním srovnání si Česko vede nelichotivě. Jsme na 26. místě z 34 zemí v celkovém objemu pomoci (cca devět miliard korun).
Za masivním snížením výdajů v Česku stojí mimo jiné přepracovaný rozpočet a kroky ministra zahraničí Petra Macinky. Podle expertů je Česko příkladem země, kde přítomnost radikálně pravicových stran ve vládě vede k drastickému omezování humanitární pomoci i programů na podporu Ukrajiny.
Bezpečnostní hrozba pro Evropu
Analýzy think tanku ODI Global i dalších odborníků*odbornic upozorňují, že škrty v rozvojové pomoci jsou krátkozraké. Pokud lidé v rozvojových zemích ztratí možnost žít důstojný život a čelit hladu, jediným východiskem pro ně zůstane útěk.
Zhoršení podmínek v Africe či na Blízkém východě tak nevyhnutelně povede k zesílení migračních tlaků na Evropu, což ve výsledku může stát evropské rozpočty mnohem více než původní investice do rozvojové spolupráce.
