Pokud by Rusko zaútočilo na Norsko, Francie by mohla použít i jaderné zbraně
0
0
1
TASR
28. května 2026 v 10:53
Čas čtení 1:10

Pokud by Rusko zaútočilo na Norsko, Francie by mohla použít i jaderné zbraně

Diskutovat
1
Uložit Uložené
Pokud by Rusko zaútočilo na Norsko, Francie by mohla použít i jaderné zbraně
Zdroj: Maxim Shemetov/Pool Photo/Ap/TASR

Norsko přijalo jadernou ochranu od Francie.

Norsko se zapojí do iniciativy týkající se jaderného odstrašení a dostane se pod ochranu francouzského „jaderného deštníku“. Oznámil to ve středu norský premiér Jonas Gahr Störe, informovaly agentury AFP a Reuters.

Störe s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži podepsali novou obrannou dohodu. Součástí dohody je i zapojení Norska do francouzské iniciativy v oblasti jaderného odstrašení.

„Čelíme nejzávažnější bezpečnostní situaci od druhé světové války. Za posledních šest měsíců jsme uzavřeli obranné dohody s Německem i Spojeným královstvím a jsem rád, že jsme dnes podepsali komplexní obrannou dohodu s Francií,“ prohlásil Störe.

Co tato dohoda znamená?

Premiér vysvětlil, že toto rozhodnutí Norska souvisí se zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě, včetně rozsáhlého zbrojení Ruska a války proti Ukrajině. Zdůraznil však, že v době míru nebudou na norském území rozmístěny jaderné zbraně.

„Dohoda posiluje naši spolupráci prostřednictvím konkrétních struktur, plánů, cvičení a předběžného umístění vybavení a umožní nám rychle a koordinovaně reagovat, když to bude skutečně potřebné,“ řekl Störe.

22. října 2026 v 9:11 Čas čtení 1:31 Příměří na Ukrajině bylo na dosah, zmařila ho Trumpova dohoda s Ruskem, říká Petr Pavel Příměří na Ukrajině bylo na dosah, zmařila ho Trumpova dohoda s Ruskem, říká Petr Pavel

Norsko je členem NATO, ale není v Evropské unii. S Ruskem má společnou hranici v arktické oblasti. Reuters připomíná, že země byla dlouhodobě považována za silně proatlanticky orientovanou, když se v oblasti své bezpečnosti opírala zejména o úzké vztahy se Spojenými státy.

Kromě Norska ochranu přijaly i Polsko a Litva

Francie v březnu 2026 nabídla, že pod ochranu svého „jaderného deštníku“ přijme i další evropské země. V případě útoku na Norsko by tak mohla odpovědět i použitím jaderných zbraní.

Reuters doplnil, že svým rozhodnutím se skandinávský stát přidává k Polsku a Litvě, které již stejnou jadernou ochranu přijaly. Obě tyto země jsou sousedy Ruska.

Federace amerických vědců uvádí, že největší jaderné arzenály mají Rusko a Spojené státy, přičemž každá z těchto zemí disponuje více než 5000 jadernými hlavicemi. Čína jich má přibližně 500, Francie 290 a Británie 225. 

17. října 2026 v 15:16 Čas čtení 1:10 Statisíce protestujících vyrazily do ulic Francie kvůli zdražování i špatným sociálním službám. Policie zasahuje slzným plynem Statisíce protestujících vyrazily do ulic Francie kvůli zdražování i špatným sociálním službám. Policie zasahuje slzným plynem
22. října 2026 v 12:30 Čas čtení 0:00 Protestů v Paříži se účastnil i orchestr, slznému plynu čelil už při zkoušce Protestů v Paříži se účastnil i orchestr, slznému plynu čelil už při zkoušce
22. října 2026 v 9:11 Čas čtení 1:31 Příměří na Ukrajině bylo na dosah, zmařila ho Trumpova dohoda s Ruskem, říká Petr Pavel Příměří na Ukrajině bylo na dosah, zmařila ho Trumpova dohoda s Ruskem, říká Petr Pavel