Parlament přijal ústavní dodatek. Prezident má po jeho účinnosti přijít o mandát.
Poslanci maďarského parlamentu v pondělí (13. července) večer schválili 17. dodatek k ústavě, jehož přímým důsledkem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka z funkce. Premiér Péter Magyar předtím pohrozil Sulyokovi ústavní žalobou v případě, že ho odmítne do pěti dní podepsat. Informuje o tom TASR.
Pro přijetí dodatku hlasovalo 139 poslanců, šest bylo proti a nikdo se nezdržel. Opoziční strany Fidesz a KDNP celé pondělní zasedání parlamentu bojkotovaly. Sulyokův mandát má zaniknout dnem následujícím po nabytí platnosti dodatku. Novou hlavu státu má zvolit parlament až do nabytí účinnosti nové ústavy, maximálně však na pět let.
Změna je hotová
Prezidenta v Maďarsku volí parlament a přestože jsou jeho pravomoci převážně ceremoniální, může vetovat legislativu nebo ji posílat k přezkoumání ústavnímu soudu.
„Tímto jsme... dokončili ústavní reformu Orbánova režimu,“ prohlásil Magyar po hlasování. „(Sulyok) má nyní pět dní na to, aby buď v stanovené lhůtě odstoupil, nebo podepsal tento dodatek. Jiná možnost není,“ dodal.
Magyar v sobotu v příspěvku na Facebooku napsal, že pokud Sulyok dodatek do pěti dní nepodepíše, podají na něj ústavní žalobu. Dodatek zahrnuje také omezení mandátu poslanců na 12 let. V jeho znění se uvádí, že cílem je zajistit „předpoklady pro obnovení ústavní demokracie“.
Otřesy v parlamentu
Předseda parlamentní frakce Fideszu Gergely Gulyás ještě před hlasováním o dodatku oznámil, že ze své funkce odstoupí, protože v případě jeho schválení nebude moci kandidovat v nejbližších volbách a chce, aby parlamentní frakci Fideszu vedl někdo, kdo se bude moci ucházet o poslanecký mandát.
Dodatek po nabytí platnosti ukončí Sulyokovo funkční období, přičemž se odvolává na prezidentovu „vážnou ztrátu důvěry“ ve společnosti.
Magyar dal po vítězství v dubnových parlamentních volbách prezidentovi a několika dalším ústavním činitelům ultimátum na odstoupení do 31. května, k čemuž však nedošlo. Prezident republiky už dříve avizoval, že dobrovolně neodstoupí a svou pozici je připraven bránit právními prostředky.
Orbánův příznivce
Šéf strany Tisza v minulosti opakovaně označil Sulyoka za „loutku“ a „pozůstatek“ režimu bývalého premiéra Viktora Orbána. Prezident v polovině května jasně deklaroval, že neodstoupí a že míní naplnit svůj mandát i přísahu.
K dodatku se po jeho přijetí vyjádřil i Orbán, který podle agentury AFP před hlasováním odletěl do Spojených států podívat se na mistrovství světa ve fotbale. „Dnes se zaměřují na prezidenta, ale zítra by mohli udělat to samé komukoliv,“ napsal na Facebooku.
Prezident se brání
Prezident začátkem července přijal delegaci Benátské komise, na kterou se obrátil v souvislosti s ústavními otázkami se žádostí o expertizu „při řešení ústavního konfliktu mezi ústavními činiteli, který vznikl po volbách, berouc do úvahy evropské ústavní hodnoty“.
Sulyok před jmenováním za prezidenta v roce 2024 sloužil deset let jako soudce ústavního soudu. Dodatek k ústavě podle něj porušuje v několika bodech zásady právního státu, demokracie a princip dělby moci.
Magyar v pondělí před hlasováním obvinil Sulyoka z toho, že neustále upřednostňuje zájmy strany Fidesz před ústavními principy. „Každý Maďar ví, že vždy, když si Tamás Sulyok musel vybrat mezi ústavností a zájmy Fideszu, vybral si a stále si vybírá zájmy Fideszu,“ prohlásil.
