Odvolání oblíbeného ministra obrany vyvolalo na Ukrajině masové protesty. Popisujeme, proč rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského vyhnalo lidi do ulic a jak vnitřní krize ukázala sílu ukrajinské demokracie i v době nejtěžší války.
Krize ve vládě: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spustil rozsáhlou obměnu kabinetu. V momentě, kdy Rusko stupňuje útoky na civilisty a zemi čeká těžká zima, odvolal i mimořádně oblíbeného ministra obrany Mychajla Fedorova.
Protesty v ulicích: Lidi nevydráždila jen ztráta ministra, ale hlavně to, že prezident klíčové rozhodnutí dostatečně nevysvětlil. Výbuch nespokojenosti přerostl v odpor proti tomu, jak prezidentská kancelář rozhoduje v úzkém kruhu bez ohledu na ústavní pravidla a veřejnost.
Ústupky moci: Tlak ulice již přiměl prezidenta odvolat vrchního velitele armády Oleksandra Syrského, se kterým měl Fedorov dlouhodobé spory. Návrat samotného Fedorova ale dál zůstává nejistý.
Důkaz demokracie: I přes válečný stav ukrajinská občanská společnost ukázala, že dokáže korigovat krok nejvyšších představitelů státu.
Ukrajina v současnosti prochází rozsáhlou vládní obměnou – v pořadí již čtvrtou od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Prezident Volodymyr Zelenskyj tento krok oficiálně zdůvodnil potřebou celkového „restartu“ a nutností připravit zemi na nadcházející zimu.
Ta má být podle odhadů vůbec nejtěžší od vypuknutí války, především kvůli neustávajícím ruským úderům na energetickou infrastrukturu. Po demisi premiérky Julije Svyrydenkové tak padl celý kabinet a novým předsedou vlády se stal dosavadní šéf státního energetického podniku Naftohaz Serhij Koreckyj.
V době, kdy Rusko stupňuje balistické útoky na civilní obyvatelstvo a podle dat Monitorovací mise OSN vzrostly oběti mezi civilisty v prvním pololetí roku 2026 o 37 procent, však prezident učinil krok, který zemi uvrhl do vnitřní krize. Odvolal populárního a progresivního ministra obrany Mychajla Fedorova, což vyvolalo jednu z největších vnitropolitických krizí, kterou Ukrajina od začátku invaze zažila.
Ačkoliv demonstranti, scházející se již několik dní ve městech po celé Ukrajině, zpočátku požadovali výhradně návrat Fedorova do funkce, hnutí se rychle proměnilo v širší odpor vůči způsobu, jakým prezidentská kancelář přijímá klíčová rozhodnutí.
Podle analytika deníku Kyiv Independent Adama Sybery leží kořeny lidového hněvu v přetrvávajícím stylu vládnutí. „Protestujícím vadilo, že se klíčová rozhodnutí přijímají v úzkém kruhu, zatímco vláda a parlament působí jen jako vykonavatelé již hotových rozhodnutí,“ vysvětluje Sybera s tím, že lidem postup připomněl nedávnou minulost, kdy se moc koncentrovala do rukou klíčových osob okolo prezidentské kanceláře.
Kdo je kdo: Dvě hlavní tváře sporu
Mychajlo Fedorov — Odvolaný ministr obrany
- Co reprezentuje: Progresivní, technologické a moderní vedení.
- Čím si získal lidi: Stojí za digitalizací státu (aplikace Dija) a projektem Army of Drones. Do armády se snažil prosadit efektivitu a technologie, které šetří životy vojáků.
- Postoj po odvolání: Nebyl zticha, veřejně obhájil své reformy a trvá na návratu na ministerstvo.
Oleksandr Syrskyj — Dosavadní, na základě požadavků protestujících však odvolaný vrchní velitel armády
- Co reprezentuje: Tradiční, konzervativní a silně centralizované vojenské velení.
- Zásluhy: Úspěšně velel obraně Kyjeva, osvobození Charkovské oblasti, operaci v Kursku i vzniku sil bezpilotních systémů.
- Kritika: Progresivní křídlo i část vojáků mu vytýkali tvrdý, starý styl řízení a brzdění reforem.
Střet modernizace s tradicí
Odvolaný ministr obrany Mychajlo Fedorov byl veřejností oblíbený. Lidé si ho podle Sybery spojují s úspěšnou digitalizací státu či s projektem Army of drones, díky němuž se stal tváří propojení technologického sektoru s armádou. Fedorov stavěl svou strategii na doktríně „více technologií – méně obětí“. Jeho cílem bylo šetřit životy vojáků na frontě, což se prokazatelně dařilo.
Ocenění protestujících, tedy veřejnosti, veteránů i lidí z armádních kruhů, sklidil i za to, že se po svém vyhazovu nenechal jen tak odsunout a veřejně promluvil.
Trhlinou v ukrajinském vedení se stal především prosakující konflikt mezi Fedorovem a vrchním velitelem ozbrojených sil Oleksandrem Syrským, který byl v návaznosti na požadavky demonstrantů odvolán. U části veřejnosti totiž vznikl dojem, že se Zelenskyj rozhodl podpořit konzervativní, centralizované vedení, jehož symbolem byl právě Syrskyj, na úkor progresivního ministra.
Zpráva o odvolání ministra rezonovala i přímo na frontě a v řadách dobrovolníků. „Můj přítel slouží v armádě a ze zprávy o odvolání Fedorova byl v šoku,“ popisuje Julija Zejd, dobrovolnice a předsedkyně fondu Ukrajinský dobrovolnický hub, která se účastnila protestu v Mykolajivu.
„Odpovědi mnoha vojáků zněly tak, že Fedorovovy kroky pro ně byly nadějí na lepší fungování armády. Půl roku nestačilo na to, aby dosáhl změny, zvlášť když mu práci brzdili lidé kolem Syrského,“ dodává s tím, že sama byla šokována informacemi o tom, jak velení umlčovalo kritiku z řad vojáků.
Analytik Adam Sybera nicméně upozorňuje, že vnímání konfliktu jako souboje „pokroku proti staré škole“ je zjednodušující. „Pod Syrským vznikly velmi úspěšné síly bezpilotních systémů a Syrskyj úspěšně velel i obraně Kyjeva, osvobození Charkovské oblasti nebo operaci v Kursku.
Tvrdit, že je neúspěšný velitel, prostě nelze,“ podotýká Sybera. Fedorov se tak podle něj stal spíše symbolem odporu proti netransparentnímu ovlivňování věcí veřejných než spásným řešením všech problémů armády.
Otázka návratu samotného Fedorova však zůstává nejasná
Masivní tlak ulice nakonec prezidentskou kancelář přiměl k ústupkům. Zelenskyj v návaznosti na protesty odvolal vrchního velitele Oleksandra Syrského a do čela armády jmenoval respektovaného generála Mychajla Drapatého.
Otázka návratu samotného Fedorova však zůstává bodem sváru. Zelenskyj plánuje bývalému ministrovi nabídnout novou vládní pozici zaměřenou na obranné technologie, Fedorov však dál trvá na návratu na ministerstvo obrany. Vedením ministerstva obrany byl pověřen Jevhen Chmara, donedávna hlava ukrajinské kontrarozvědky.
„Fedorov teď trochu tlačí na pilu a vzniká souboj politické vůle. Cítí za sebou dav, před kterým Zelenskyj už několikrát ustoupil,“ komentuje situaci Sybera. Podle něj je v tuto chvíli nutné naplnit vůli lidu, ale zároveň udržet stabilní politickou situaci, plný návrat Fedorova do původní funkce ale nepovažuje za pravděpodobný.
Před přílišným nátlakem na prezidenta varují i hlasy z řad dobrovolníků. „Pro mě osobně byla dříve důležitější demise Syrského, návrat Fedorova by byl bonus,“ přiznává Julija Zejd.
Upozorňuje, že pokud by demonstrace pokračovaly i po splnění části požadavků, mohlo by to ohrozit pozici prezidenta navenek. „Pokud by na Zelenského zatlačil tak, že ho vrátí, zástupci jiných států by mohli prezidentova rozhodnutí přestat brát vážně,“ varuje Zejd, i když připouští, že návrat Fedorova by dával smysl, protože nový ministr bude muset stavět tým i plány od nuly.
Lekce z demokracie v době války
Události posledních dnů zároveň opět připomněly stav ukrajinské občanské společnosti. Samotný fakt, že občané dokázali přimět vedení státu ke změnám, vyvrací tvrzení kritiků o tom, že se z Ukrajiny stává autoritářský režim.
„V žádném případě se nejedná o autokracii. Ukrajina je militarizovaná demokracie – tedy demokracie, která spoustu svých zaběhlých funkcí musí podřídit válce tak, aby řízení státu bylo efektivní,“ zdůrazňuje Adam Sybera. Vytrvalost demonstrantů podle něj ukázala, že ukrajinská občanská společnost nezmizela ani pod tlakem raketových útoků či stanného práva.
Podle Sybery je nepředstavitelné, aby v autokratickém režimu během existenční války probíhaly několik dní trvající protesty přímo pod okny prezidenta, média otevřeně popisovala vnitřní konflikty a hlava státu následně odvolala vrchního velitele armády.
Současná vlnění proto nejsou důkazem selhání ukrajinského systému, ale naopak potvrzením, že ukrajinská demokracie dokáže korigovat moc i v těch nejtěžších podmínkách.
