Vše začalo příspěvkem herního vývojáře Daniela Vávry o megasuchu z roku 1540, na jehož nesrovnalosti upozornil Deník. K situaci se následně vyjádřil i poslanec Patrik Nacher.
Daniel Vávra se ve svém textu odvolával na vědeckou rekonstrukci týmu Olivera Wettera z Bernské univerzity z roku 2014, která mapovala jedenáctiměsíční megasucho v Evropě roku 1540. Vávra však do textu zahrnul informace, které vědecká práce neobsahuje.
Měření Celsiovou stupnicí bylo zavedeno až v 18. století. Samotná Wetterova studie navíc žádné konkrétní měsíční průměry v Celsiových stupních neuvádí.
Zásadnější posun však nastal v interpretaci výsledků. Wetterova studie neslouží jako důkaz, že současné oteplování je pouhým přírodním cyklem. Autoři výslovně varují, že klimatické modely podobné extrémy podceňují a opakování takového megasucha v podmínkách dnešního globálního oteplování by mělo katastrofální následky.
Vymyšlený citát
Zatímco Deník upozornil na chybějící stupnici a neexistující číslo, objevil se komentář, který vysvětluje, v čem spočívá hlavní vědecká manipulace Vávrova textu. Vávra podle něj zcela zamlčel vědeckou polemiku. Ta ukazuje, že letokruhy stromů tak extrémní výkyv nepotvrzují tak jednoznačně jako dobové kroniky.
Vávra ukončuje svůj rant citováním „Darwina“. Jenomže věta „Kdo se přizpůsobí, nevyhyne“ neexistuje. Vávra ji použil, aby čtenářstvo navedl k myšlence, že klima nemá smysl chránit a stačí se jen pasivně přizpůsobit.
Nacherova argumentace: Záměna fyzikální reality s měřicí jednotkou
Do debaty následně vstoupil poslanec Patrik Nacher. Místo uznání faktických chyb v Vávrově textu se postavil proti novinářstvu.
„A pak máte těm novinářům věřit, Celsius nežil, takže nevíme, kolik bylo stupňů v 16. století. Jak to tedy všichni ti vědci a aktivisté vědí tisíce a miliony let dozadu, když ten Celsius nežil? Jak někdo vtipně poznamenal v diskusi, nevíme tedy, kolik vážili a měřili dinosauři, protože tehdy metr ještě nebyl,“ napsal na Facebook.
Vědci a vědkyně samozřejmě umí rekonstruovat minulost bez moderních přístrojů. Problém Vávry nebyl v tom, že by zkoumal minulost, ale v tom, že použil konkrétní moderní číslo (30 stupňů) a tvrdil, že je to přímý závěr vědecké studie.
Zpochybňováním toho, jak můžeme znát teploty či hmotnost dinosaurů bez tehdejších teploměrů a metrů, tak Nacher celou debatu posunul od vědeckých faktů k pokusu o ironii, což je přesně něco, co odmítači klimatické reality dělají kdykoli jim dojdou pevné argumenty. V Česku bohužel stále se opakující chyba, která společnosti brání v tom problém jakkoli plošně začít řešit.
