do prosince přerušil debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo. Média chystají stávku a ředitel televize jednal s Babišem.
Sněmovní výbor pro média a kulturu po několikahodinové debatě přerušil projednávání sporného vládního návrhu, který ruší koncesionářské poplatky pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a převádí jejich financování přímo na státní rozpočet, informovaly České noviny. Poslanci a poslankyně mají nyní prostor pro předkládání pozměňovacích návrhů, přičemž výbor se k normě vrátí 10. prosince. Na konec listopadu plánuje podle Radio Prague Internatioal uspořádat veřejné slyšení.
Kvůli chystaným změnám vyhlásili zaměstnanci ČT i ČRo na úterý 3. listopadu celodenní stávku a do protestů se zapojili také studenti.
Spor o miliardy i nezávislost
Vládní předloha počítá s tím, že rozpočet České televize v příštím roce klesne přibližně o miliardu korun a Český rozhlas přijde o zhruba 400 milionů korun. Generální ředitelé obou institucí, Hynek Chudárek i René Zavoral, před krokem důrazně varovali. Zavoral vyzval ke stažení návrhu a oba odmítli argumenty o nefunkčnosti poplatků s tím, že platební morálka je naopak vysoká. Chudárek upozornil, že při krácení rozpočtu televize nedokáže plnit své zákonné úkoly, píší České noviny.
Do sporu vstoupil Hynek Chudárek také přímým čtvrtečním jednáním s premiérem Andrejem Babišem (ANO), na které šéf rozhlasu Zavoral pozván nebyl. Chudárek po schůzce uvedl, že s premiérem řešil zachování letošní úrovně financování, legislativní záruky nezávislosti a pravidla valorizace příspěvku podle inflace. „Bavili jsme se o tom, že by Česká televize a Český rozhlas mohly být financovány jiným způsobem než ze státního rozpočtu, aniž by byli občané zatíženi poplatky. Je tam nějaká inspirace severskými zeměmi, o které pan premiér uvažuje,“ konstatoval po schůzce Chudárek pro ČT24.
Klempíř: Šetříme náklady. Opozice mluví o „nočním blitzkriegu“
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) vládní návrh hájí. Podle něj přechod na rozpočet ušetří médiím náklady na vymáhání poplatků a zvýší předvídatelnost hospodaření. Odmítl nařčení z pokusu o zestátnění i to, že by šlo o experiment. Argumentoval Evropským aktem o svobodě médií (EMFA) a praxí v zemích jako Dánsko. „Když to dělá Dánsko, tak je to evropské řešení. Když to děláme my, je to konec demokracie,“ uvedl ministr a obvinil opozici, že si z veřejnoprávních médií udělala rukojmí. Koaliční poslankyně Gabriela Sedláčková (Motoristé) doplnila, že platba z daní je spravedlivější, jelikož poplatky nezohledňují příjmové rozdíly obyvatel.
Opozice naopak vládní postup ostře kritizuje. Minulý týden koalice předřadila první čtení zákona na jednání Sněmovny a schválila jej v sobotu v 4:36 ráno, což vyvolalo protesty na Malostranském náměstí. Poslanec Matěj Hlavatý (STAN) označil noční hlasování za „popravu demokracie“ a exministr kultury Martin Baxa (ODS) hovořil o „nočním blitzkriegu“ a vyjádřil obavy, že premiér Babiš bude mít tendenci do vysílání zasahovat. Klempíř na to reagoval slovy, že koalice tomu říká „velký pátek“.
Předseda výboru František Talíř (KDU-ČSL) varoval před ekonomickými dopady: přímé financování podle něj prohloubí schodek státního rozpočtu a stát zaplatí dalších zhruba 400 milionů korun na úrocích z navýšeného dluhu. Protinávrh poslankyně Ester Weimerové (STAN), aby výbor označil stávající poplatkový systém za optimální pro střední Evropu a vyzval ke stažení zákona, výbor nehlasoval kladně. Piráti zase avizovali, že požadují otevření debaty o změně volby členů mediálních rad.
Server Novinky přichází s exkluzivním průzkumem: noční hlasování narazilo i u voličů koalice
Průzkum agentury NMS pro Novinky ukazuje, že v hodnocení postupu vládní koalice při prosazování novely mírně převažuje kritika (42 % ku 38 %). Způsob projednávání přitom narazil i u samotných příznivců vlády – noční stanovení pevného hlasování na 4:36 ráno vadilo nadpoloviční většině všech dotázaných, včetně 40 % voličů Motoristů a 30 % příznivců ANO. Společnost zůstává hluboce polarizovaná: zatímco vládní tábor řeší hlavně samotný cíl zrušení poplatků a postup koalice vnímá rozhodně pozitivně necelých 40 % z nich, opoziční voliči reagují podstatně emotivněji a chování kabinetu hodnotí rozhodně negativně plných 77 %.
Nejvýraznějším paradoxem celého sporu jsou voliči Motoristů, kteří se ukázali jako největší zastánci zrušení poplatků (41 %), ačkoliv strana před volbami slibovala jejich zachování. Šetření zároveň odhalilo silnou averzi vůči vyhrocené sněmovní kultuře, když téměř dvě třetiny respondentů odsoudily obstrukční bouchání do lavic ze strany opozice. Naopak v pohledu na občanské protesty před budovou Sněmovny je veřejnost rozpolcená téměř přesně napůl – pozitivně je vnímá 41 % a negativně 43 % dotázaných.
