Pokud budeme šikanovat influencery, co se zajímají o klima, za to, že letí na dovolenou, může se stát, že se na to vykašlou a zbydou nám tu jen ti, již ostatní motivují k nekonečnému konzumu a místo sdílení svých pocitů nám nasdílí slevový kód na Elfbar.
Před několika dny se na sociálních sítích rozjel velký hon na všechny, kteří se nějakým způsobem snaží věnovat osvětě o životním prostředí a zároveň jejich život není dedikován pouze záchraně klimatu. Vše začalo tím, když influencerka a autorka podcastu Aura Teri Hodanová v jiném pořadu řekla, že neví, jestli bude mít děti, protože není jisté, jak to s naší planetou bude. „Já nechci, abych měla děti a ty tu pak se mnou musely uhořet nebo se jim mělo něco stát,“ řekla konkrétně na otázku, zda děti chce, či ne. Jejích slov se chytili uživatelé Twitteru, kteří je začali zesměšňovat a soudit.
Rozhodnutí a důvody, zda mít, či nemít děti jsou každého věc. Pohled Teri je naprosto relevantní a odráží realitu části generace Z. Už v roce 2021 se podle studie uspořádané v deseti zemích světa téměř šest z deseti mladých lidí ve věku 16 až 25 let velmi nebo extrémně obávalo změny klimatu a čtyři z deseti se kvůli tomu báli mít děti.
Obavy všech těchto lidí navíc nejsou ani nijak přehnané nebo výsledkem uměle vyvolané paniky. Data ukazují, že jsme každým rokem ke klimatické krizi blíže, hladina oceánů se zvyšuje a planeta se otepluje. Ostrovy jako Tuvalu či Šalomounovy ostrovy se s největší pravděpodobností do 50 let úplně potopí a zanechají za sebou první klimatické uprchlíky, kteří se nebudou mít kam vracet. To vše přispívá k jevu, kterému se říká klimatická úzkost.
Klima strejcové
Klimatická úzkost se může projevovat různými způsoby, například obavami o budoucnost planety a budoucích generací, pocitem bezmoci zastavit negativní dopady změny klimatu a pocity viny a zoufalství z osobních činů nebo nečinnosti, která přispívá ke změně klimatu. Mluvit o problému, vzdělávat se v péči o planetu a snažit se upravit svoje chování alespoň nějakým způsobem proto není důležité pouze pro klima samotné, ale také pro duševní zdraví těch, již klimatickou úzkostí trpí. Kromě té totiž musí ještě čelit velkému zástupu těch, kteří jejich problémy zesměšňují a klimatickou krizi popírají.
Ukázkově to předvedl například senátor Zdeněk Hraba, který všechny úzkosti mladých svedl právě na Teri Hodanovou a další, kteří se rozhodli o svých úzkostech mluvit. „Přibývá dětí s psychickými problémy. Všichni influenceři a novodobí kazatelé, kteří straší ‚klimatickou úzkostí‘, shořením planety apod., by si měli sáhnout do svědomí. Protože jsou to oni, kdo za to očividně nese obrovský díl odpovědnosti,“ napsal na Twitteru.
Pro velkou část lidí je už normální podobné názory z řad Husákových dětí ignorovat, protože mají podobnou relevanci jako názory ovíněného strejdy na rodinné oslavě, který nám z ničeho nic začne říkat, že mladým lidem chybí vojna a piercingy v obličeji jsou na holkách hnus. Jj, jasně strejdo, tak zas za rok.
Člověka na pochybách, který se s úzkostí potýká, však podobné průpovídky mohou zranit. Je proto důležité upozornit na to, že za psychické problémy dětí nenesou obrovský díl odpovědnosti ti, kteří mluví o svých vlastních psychických problémech. Ale často naopak ti, již nás vybízí k tomu, abychom o nich mlčeli.
Velcí hráči vs. jednotlivci
Poté, co se úvahy Teri nad tím, zda do tohoto světa přivést děti, staly virálními, odstartovala kromě zesměšňování jejího názoru také vlna shazování celého jejího bytí, která s sebou vzala i další. Lidé na Twitteru začali okamžitě velmi obsesivně kontrolovat to, kdo kam cestuje. Do hledáčku se tak dostali například delegát OSN a klima aktivista Kryštof Stupka či novinářka Linda Bartošová. Vznikly přehledy a tabulky na to, kdo se kam letecky dostal a jak moc velký je kvůli tomu pokrytec. Rovnice byla jednoduchá: Zajímáš se o klima a zároveň cestuješ letadlem? Jsi licoměrník.
Tohle vidění světa je ale velmi omezené. Člověk nemusí žít jako Greta Thunberg, aby byla jeho obava a jakákoliv udržitelná činnost relevantní. Někdo nejí maso, někdo si nekupuje nové věci, někdo nejezdí autem a někdo nemá děti. Všechno, co se člověk rozhodne pro planetu dělat, je důležité. Že nedělá něco jiného, jeho ostatní činy nemaže. I přesto, že průzkumy ukazují, že kroky jednotlivců v jejich každodenním životě změnu klimatu nevyřeší, pokud se díky třídění odpadu cítíš líp, dělej to dál. Pokud to prospívá tvému duševnímu zdraví, je to stejně významné.
Řešení problému, který vyžaduje spolupráci vlád, podniků a komunit, mohou individuální akce a diskuse o nich nastartovat a vytvořit tlak na větší úsilí těchto hráčů v boji proti změně klimatu. Právě influenceři a klima aktivisté mají na tuhle část velký vliv. Vysmívat se lidem se statisícovými dosahy, kteří se snaží motivovat (ne kázat) ostatní k osobní udržitelnosti, je zkrátka hloupost. Může se totiž stát, že se na to příště vykašlou a zbyde nám tu jen „bezpečný“ obsah, který ostatní motivuje k nekonečnému konzumu a fast fashion módě, a influenceři nám raději místo sdílení nepříjemných pocitů, s nimiž se můžeme ztotožnit, nasdílí slevový kód na jednorázové cigarety s lithiem.
