Ve středu začalo astronomické jaro. Šest minut po čtvrté hodině ranní stanul přesně nad zemským rovníkem střed slunečního kotouče a nastala jarní rovnodennost.
Noc a den tak budou zhruba stejně dlouhé. Následně se bude den postupně prodlužovat do červnového letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. Jarní počasí panuje v Česku už nějakou dobu, letošní únor byl s průměrnou teplotou 5,7 stupně teplejší než většina březnů v uplynulých šedesáti letech. Úterní nejvyšší teploty podle meteorologů vystoupají až k 15 stupňům.
Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale ve 21. století to bylo naposledy v roce 2011. Znovu bude 21. březen uveden jako začátek jara v roce 2102. Vzácně může astronomické jaro začít 19. března, což bylo naposledy v roce 1796 a zopakuje se to v roce 2048. Ke konci století se budou 19. a 20. březen jako první jarní dny vyskytovat podle astronomů stejně často. Střídání je způsobeno přestupnými roky.
Na rozdíl od astronomického jara má takzvané meteorologické jaro pevně stanovený začátek i konec. Začíná 1. března a končí posledním květnovým dnem. Vědci rozlišují i vegetační jaro, které připadá na dobu, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad pět stupňů, a končí s nástupem průměrných denních teplot nad 15 stupňů Celsia.
Na některých místech v zemi teploměry v uplynulých dnech vystoupaly na 15 stupňů nebo je i překonaly, čímž pokořily dosavadní teplotní rekordy. Například v pátek 15. března v Doksanech na Litoměřicku meteorologové naměřili 20,6 stupně a v Žatci a Plzni-Bolevci přes 19 stupňů. Teplotní rekordy v tento den padly na více než polovině ze zhruba 160 dlouhodobě měřicích stanic v Česku.
Letos kvůli vysokým teplotám vykvetly v Česku brzy, na přelomu února a března, i rané odrůdy meruněk a následně začaly vykvétat další. V současné době jsou stromy na jižní Moravě v plném květu. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Lenky Bartošové meruňky vykvetly nejdříve za 61 let pozorování.
