Lidí ochotných darovat kostní dřeň letos proti předchozím letům přibylo. Přesto jich není stále dost.
Nové dárce potvrzují oba registry, které je evidují. Pomohly podle nich kampaně i televizní seriál Smysl pro tumor, který na téma upozornil. V registrech dárců je přes 170 tisíc dobrovolníků. Ideální by podle mluvčí Českého registru dárců krvetvorných buněk při Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Barbory Brunclíkové bylo zhruba 200 tisíc zapsaných.
„Ani pak nenajdeme toho pravého pro všechny pacienty, šance by ale byly výrazně vyšší a nemuseli bychom se tak často obracet do zahraničí,“ řekla Brunclíková. Registr při IKEM letos eviduje už 2033 zájemců, tento týden překročil 40 tisíc evidovaných.
Do Českého národního registru dárců dřeně při Fakultní nemocnici Plzeň se letos přihlásilo 8256 lidí, na konci září měl více než 131 tisíc potenciálních dárců. „Až na leden evidujeme zatím všechny měsíce náborově nadprůměrné,“ uvedla marketingová manažerka registru Klára Conková.
Přispěly podle ní společné aktivity obou registrů, například kampaň I tobě v žilách koluje naše krev. „Při ní vystupovali policisté, hasiči a záchranáři. Nebo i společná komunikace k seriálu České televize Smysl pro tumor,“ řekla.
Můžeš darovat?
Lidé se mohou přihlásit do kteréhokoliv z registrů, pokud pacient dřeň potřebuje, prohledávají lékaři oba české i další databáze v zahraničí. Celkově je v nich přes 42,5 milionu lidí. V Česku je evidují například na většině transfúzních stanic, kam chodí dárci krve. Registrovat se lidé mohou také na speciálních akcích, v listopadu například na fakultách Českého vysokého učení technického v Praze nebo v nákupním centru na pražském Pankráci.
Do registru se mohou zapsat zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Darovat buňky či dřeň mohou do 60 let, přednost se ale dává mladším dárcům. Ročně jsou jich vyšší desítky. Dárce stráví většinou dva dny v nemocnici, u odběru dřeně je asi hodinu a půl v celkové anestezii, u darování buněk asi čtyři hodiny připojený na přístroj podobný jako u darování krve.
