Organizace Díky, že můžem se rozhodla spojit s agenturou STEM a podívat se na to, jaká témata by měla podle lidí ve věku 18 až 34 let více rezonovat politickým prostředím.
Z průzkumu vyplynulo, že mladí se opravdu bojí o svou budoucnost a někteří pomalu ztrácejí naději. Dokonce 84 procent lidí ve věku do 29 let si myslí, že se situace v Česku nevyvíjí správným směrem nebo nikam nesměřuje. A 64 procent z této skupiny pak není ohledně budoucnosti u nás optimistických.
Obecně ale mladí lidé nepovažují svou momentální situaci za tak špatnou, dokonce 83 procent uvedlo, že jsou se svým aktuálním životem spokojeni. Je to pak právě spíše obava o budoucnost, která mladé trápí. Podíl pesimistů ohledně následujícího směřování je totiž v mladší generaci vůbec nejvyšší ze všech věkových skupin.
A proto se projekt Generace Future rozhodl zkusit přijít na řešení a nadefinovat sedm klíčových priorit mladé generace. Do projektu byly zahrnuty nejen výsledky právě průzkumu s agenturou STEM, ale i podklady připravené odbornou komunitou a názory stovek mladých lidí, které organizace posbírala na schůzkách a debatách nazvaných F-TALK v sedmi regionech po celé České republice během jara 2025.
1. Dostupné bydlení
Na prvním místě, a to asi ne s velkým překvapením, figurují problémy s nemovitostmi. „Vlastnické bydlení patří v Česku k nejméně dostupným v EU, průměrně vyžaduje 13 až 14 ročních platů, v Praze až 17,“ upozorňuje Generace F. Pro změnu je klíčové přijmout zákon o podpoře bydlení, který podpoří obecní, družstevní, neziskové i komunitní modely mimo spekulativní trh. Situaci by také vylepšily digitalizace, rychlejší stavební řízení či regulace krátkodobých pronájmů.
2. Ekonomická stabilita
Jedním z klíčových problémů je nízká míra finanční gramotnosti, vyřešit by se však dala poměrně snadno, a to lepší výukou na školách. Pomohla by i reforma veřejných rozpočtů, podle ekonoma Petra Komárka z PAQ Research pak není problémem ani tak výše daní jako jejich struktura. Současný systém totiž podle něj znevýhodňuje nízkopříjmové a nedostatečně zdaňuje majetek.
3. Bezpečnost a odolnost
Ačkoliv po fyzické stránce se mladí cítí v České republice bezpečně, trápí je obava z hybridní války. Zlepšit by se podle nich i odborníků měla důvěryhodnost zdrojů, mediální gramotnost i strategická komunikace státu. Boj s dezinformacemi by nyní měl pro nás být jedním z nejdůležitějších úkolů.
4. Zdravotnictví a duševní zdraví
Problémem je hlavně nedostatečná dostupnost zdravotní péče. Až 50 procent pediatrických ordinací má podle Generace F mediánový věk lékařů nad 60 let a v některých regionech chybí i základní specialisté. Česká republika se potýká s nedostatkem pediatrů, psychiatrů i zdravotních sester. Co se týče nárůstu psychických obtíží, zde by přitom pomohla právě prevence, která je ale vzhledem k nízkému počtu psychologů u nás téměř nedosažitelná.
5. Moderní školství
Český vzdělávací systém bohužel místo srovnávání spíše nerovnosti mezi dětmi ještě zvyšuje. Problémem je především nedostupnost kvalitnějšího vzdělávání v chudších regionech, odkud je pro děti téměř nemožné se dostat na prestižnější školy a gymnázia. „Škola nezlepšuje žáky. Chudé děti jsou na učilištích, bohaté na gymnáziích,“ potvrdil i Jan Zeman z PAQ Research. Školní systém se navíc potýká i s nedostatkem pedagogů a nízkým financováním od státu.
6. Zdravé životní prostředí
Před 90 procent našich obyvatel připouští, že dochází ke klimatické změně. Přesto však nejsme ochotni s tímto stavem nic moc dělat. Zlepšení prostředí a klimatu totiž blokují především nedostatečná komunikace ze strany politiků a političek i všudypřítomné dezinformace. Mladí lidé pak navrhují řešit klimatickou krizi právě kombinací systémových změn, vzdělávání a tlaku na politickou reprezentaci.
7. Změny hodnot a demokratická participace
Jak jsme již zmínili výše, optimismus ohledně budoucnosti mezi mladými moc nevládne. To ale neznamená, že se nechtějí podílet na změně. Jenže k tomu nedostávají tolik prostoru. Politické strany a hnutí by měly především navázat dialog právě s mladými lidmi a více jim umožnit se zapojit do rozhodovacích procesů. Podle průzkumu agentury STEM si dokonce 67 procent mladší generace myslí, že zastoupení zájmů mladých lidí v politice není dostatečné.
