Republikáni by si přáli Nobelovu cenu míru od roku 2009, kdy ji získal Barack Obama, prezident zvolený za Demokratickou stranu. To znamenalo několik nominací na Mírovou cenu pro jejich 45. a 47. prezidenta Donalda Trumpa.
Nominovat na Nobelovu cenu za mír může kdokoliv, oficiálním dopisem adresovaným Norské Nobelově komisi. Od roku 2018 byl Donald Trump nominován již šestkrát, třikrát z toho v roce 2021. Oslavy příměří mezi Izraelem a Íránem tak začali příznivci hnutí MAGA oslavovat nominací na Nobelovu cenu míru.
„Republikánský kongresman za stát Georgia, Buddy Carter, nominoval prezidenta Trumpa na Nobelovu cenu míru za jeho roli při zprostředkování dohody o příměří mezi Íránem a Izraelem, která byla uzavřena tento týden,“ reportoval magazín The Hill v úterý 24. června. Obě strany sice příměří porušily hned po jeho vyhlášení, v současné době se ale snaží údery neopětovat.
Kvůli Trumpově soustředění na ozbrojený konflikt na Blízkém východě se rozhodl odvolat svou nominaci předseda ukrajinského parlamentního výboru pro zahraniční věci, Oleksandr Merežko. Merežko nominoval Trumpa za „významné přispění ke světovému míru.“ Nyní se rozhodl svou nominaci stáhnout, protože „ztratil veškerou důvěru v Trumpa a jeho schopnost zajistit příměří mezi Moskvou a Kyjevem.“
Trumpa na Nobelovu cenu za mír před pár dny nominoval i Pákístán. Důvodem měla být snaha vyřešit diplomaticky svár mezí touto zemí a Indií.
„Prezident Trump prokázal velkou strategickou prozíravost a výjimečné státnické schopnosti díky intenzivnímu diplomatickému jednání s Islámábádem i Dillí, které pomohlo uklidnit rychle se zhoršující situaci,“ uvedli v prohlášení zástupci Pákistánu. O den později však přišla tvrdá kritika Trumpa za to, že se rozhodl bombardovat Írán.
