Kdyby chtěl, mohl by na Putina ještě více zatlačit.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin ukončili v pátek (15. 8.) své setkání na Aljašce bez dohody o příměří. Navzdory Trumpově hrozbě, že Moskva bude čelit „velmi vážným následkům“, pokud summit nepřinese dohodu, nakonec řekl, že s uvalením nových sankcí počká.
Přísnější zásah USA proti tankerům přepravujícím ruskou ropu by přitom podle expertů ochromil Putinovu vojenskou mašinerii. Informuje o tom portál Yahoo.
USA mají obrovský vliv na ruskou ekonomiku a její schopnost pokračovat ve válce proti Ukrajině, ale prezident Trump ustoupil od předchozích varování, že nedostatek pokroku v otázce příměří povede k tvrdým sankcím pro Moskvu.
V sobotu (16. 8.) Trump změnil svůj postoj, a to směrem k dosažení komplexnější mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, což odráží Putinův postoj.
Trump údajně podpořil i Putinův návrh, aby se Ukrajina vzdala části území výměnou za slib Ruska, že už nezaútočí.
To je velký posun od Trumpovy rétoriky před setkáním na Aljašce. Na otázku, proč tato změna přišla, Trump řekl, že s jakýmikoli novými sankcemi počká a naznačil, že hrozba zůstává na stole, dokud probíhají diplomatické aktivity.
Co hrozí Rusku?
Americký prezident dříve varoval, že ruský ropný sektor by mohl čelit sekundárním sankcím. Ropa a plyn generují většinu příjmů Kremlu a USA by mohly tuto kritickou zranitelnost využít.
Zejména odříznutí „stínové flotily“ tankerů, které dodávají ruskou ropu, by podle Robina Brookse z Brookingského institutu a bývalého hlavního ekonoma Institutu mezinárodních financí poslalo válečnou ekonomiku do „hluboké finanční krize“.
Po tom, co předchozí administrativa prezidenta Joea Bidena v lednu, těsně před Trumpovým návratem do Bílého domu, uvalila sankce na téměř 200 lodí, jejich aktivita zkolabovala, poznamenal Brooks.
Dalších 359 lodí sankcionovala Evropská unie nebo Spojené království, ale USA zatím ne.
„Sankcionování těchto lodí by bylo pro ruskou válečnou mašinerii velkou ranou,“ napsal Brooks. „Nepochybně by došlo k prudkému poklesu ceny ropy Urals, což by snížilo tok tvrdé měny do ruského státu a rubl by se s největší pravděpodobností výrazně oslabil.“
Několik analytiků označilo setkání na Aljašce za úspěch Putina, protože se mu podařilo vyhnout se vážným následkům ze strany Trumpa a zároveň si koupit čas pro svou armádu, aby dosáhla dalších zisků na bojišti na Ukrajině.
Příjmy Ruska z ropy a plynu v červenci klesly o 27 % oproti minulému roku a Rusku docházejí finanční zdroje, protože výdaje související s válkou prohlubují jeho rozpočtový deficit.
Národní fond bohatství, klíčový zdroj rezerv, se zmenšil ze 135 miliard USD v lednu 2022 na pouze 35 miliard USD v květnu tohoto roku a očekává se, že se vyčerpá koncem tohoto roku.
„Ruská ekonomika se rychle blíží k fiskální krizi, která zatíží její válečné úsilí,“ napsal minulý týden v komentáři pro Project Syndicate ekonom a expert na Rusko Anders Åslund. „Ačkoli to nemusí stačit na to, aby to Putina přinutilo hledat mír, naznačuje to, že se kolem něj stahuje smyčka.“
