Rok 2026 máme lehce přes týden a zatím stihl Tomio Okamura podkopat přátelské vztahy s Ukrajinou, Trump zaútočil na Venezuelu a unesl jejich prezidenta a Petr Pavel ocenil jednu z mála dobrých českých věcí poslední doby – Kingdom Come: Deliverance II.
Jelikož se to vše přihodilo v rámci pouhých šesti dnů, naznačuje nám to, že průběh letošního roku bude asi dost turbulentní. Rozhodli jsme se tedy vydat do terénu, vyzpovídat pár lidí a zjistit, co si myslí, že může letošní rok přinést.
Měli jsme přitom připravené dvě relativně jednoduché otázky: „Jaké máš predikce na to, co se stane letos ve světě?“ a „Co si myslíš, že se stane u nás?“
Dva rozdílné tábory
V okolí náměstí Jana Palacha jsme potkali mladé studenty primárně dvou táborů – pesimisty a mírné optimisty. Taky jsme narazili na jednoho nezařaditelného Šimona. Ten nám řekl, že si myslí, že by mohlo vyjít pár dobrých filmů a že Havlíčkův Brod se snad konečně dočká otevření svého prvního McDonaldu. K politické situaci ve světě ani u nás se ale nevyjádřil.
Mírní optimisté věří, že by mohla skončit válka na Ukrajině a že by se mohly uklidnit ostatní ozbrojené konflikty ve světě, ale dodávali, že realistickým pohledem to asi nevyjde. Ondřej nám například také řekl, že podle něj Filip Turek bude ministrem životního prostředí a že je to podle něj špatně, ale že by to mohlo motivovat mladé lidi s opačným názorem ke vstupu do politiky.
Nejprve je třeba vysvětlit, co to vlastně byla tzv. Monroeova doktrína. Pátý prezident Spojených států James Monroe v roce 1823 vyhlásil, že evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí států na americkém kontinentu a jakoukoliv vojenskou akci na světadílu budou považovat za ohrožení svého míru.
Úpravu na „Donroe“ doktrínu přinesl současný prezident Donald Trump, který původně obranné poselství Jamese Monroea přenesl do ofenzivy. Nová administrativa Spojených států tak tvrdí, že může a bude si dělat na západní polokouli co chce, a to včetně zásahů ve Venezuele, Mexiku, Kolumbii, na Kubě nebo i v Grónsku. Pokud by vás téma zajímalo více, zde ho vysvětluje redaktor CNN Jake Tapper.
Dívky, kterých jsme se ptali, pak měly na budoucnost v naší anketě povětšinou ještě horší vyhlídky. „Velký špatný“, přiblížení války k našemu území a konec podpory Ukrajiny, ale i kulturních institucí – to všechno jsou věci, kterých se bojí Magdaléna, zpěvačka vystupující pod uměleckým jménem Kvietah a poslední držitelka Ceny Anděl v kategorii objev roku.
Podobně pesimistický názor zastává i studentka Klára. Ta se ale obává příchodu nové éry diktátorských režimů a hlubší politické radikalizace, zejména v Latinské Americe, a u nás předpokládá nestabilitu současné vládní koalice s častými změnami ministrů.
Jak to ale doopravdy dopadne, nedokáže v tuto chvíli předpovědět nikdo. Což i vzhledem k tomu, v jakém v poslední době žijeme světě, není zase tak překvapivé. Máš nějaký vlastní tip? Napiš nám ho do diskuze!
