Klíště rodu Hyalomma marginatum žije převážně v jižní a jihovýchodní Evropě, severní Africe a části Asie. U nás se objevilo kvůli změně klimatu. Podle odbornictva by se ale lidé neměli bát, že by se jednalo o masový jev.
„Výskyt klíšťat Hyalomma marginatum je na území ČR opravdu ojedinělý v rámci jednotlivců během jednoho roku. Tato klíšťata se k nám nejčastěji dostanou s tažnými ptáky a zde se pak s nimi setkají nejčastěji lidé pracující s hospodářskými zvířaty, kopytníky, jako jsou koně, kteří jsou přirozeným druhým hostitelem tohoto klíštěte,“ popsala pro Novinky.cz Kateřina Kybicová z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.
Studie z roku 2022 uvádí, že nejde o první případ, kdy se k nám dostal klíšť obroubený, jak zní jeho české druhové jméno. V předchozích letech se tento druh objevoval hlavně na koních. „I když je počet hlášených klíšťat malý, pravděpodobně se jedná o podhodnocení skutečného počtu,“ poznamenalo odbornictvo ve studii.
Svoji oběť nechtějí pustit
Od klíšťat obecných se tito jedinci liší hlavně tím, že mají pronásledovat své hostitele*hostitelky. Běžné klíště totiž vyčkává na vegetaci, až přijde do kontaktu s člověkem. Obří klíšťata nečekají a mají schopnost oběť aktivně vyhledávat, protože reagují na pachy a teplo. Je také větší vzrůstem a jsou pro něj typické pruhy na nohou.
Co hrozí?
S těmito klíšťaty je spojená krymsko-konžská hemoragická horečka, závažné virové onemocnění známé z některých částí Asie, Afriky i Evropy. Dále také rickettsióza, což je infekční onemocnění, projevující se například jako skvrnitý tyfus nebo horečka Skalistých hor.
Podle odbornictva ale výskyt klíštěte neznamená, že s sebou přinese dané patogeny. „K tomu, aby se na novém území šířil i nový virus či bakterie, je nutná přítomnost rezervoárového hostitelstva a splnění dalších podmínek pro koloběh patogenu mezi přenašeči a hostitelstvem,“ stojí na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
