Od nedopečeného masa přes zdánlivě nevinnou rýži až po krájené saláty, pojď s námi zjistit, jak správně skladovat zbytky, abychom se vyhnuli nepříjemné otravě jídlem.
Lidé žijí v iluzi, že nízké teploty v chladničce jsou stoprocentní ochranou před zkažením jídla. Realita je ale jiná. Nebezpečí může v chladničce růst právě v tuto chvíli. Jídlo, které bylo před dvěma dny naprosto v pořádku, dnes už může být zdrojem nepříjemné infekce.
„Mnoho lidí předpokládá, že chlazení zcela zastaví růst bakterií, ale to není pravda,“ vysvětluje Melissa Vaccaro, odbornice na bezpečnost potravin z National Environmental Health Association pro server Eating Well. „Chlazení sice u mnoha patogenů růst zpomaluje, některé mikroorganismy však dokážou přežít, a několik z nich dokonce v chladu dál pomalu roste,“ dodává.
Jaké potraviny tedy podle Melissy Vaccaro patří mezi nejrizikovější a jak s nimi zacházet?
1) Nedopečené maso
- Rizikové bakterie: E. coli, Listeria nebo Salmonella. Tyto patogeny běžně ničí vysoké teploty při vaření, při nízkoteplotní přípravě však mohou přežít.
- Proč je to problém? Bakterie potřebují k růstu živiny a bílkoviny v mase jim poskytují dokonalé zázemí pro množení.
- Jak postupovat: Tyto zbytky ohřej na bezpečnou teplotu a nenechávej je v lednici příliš dlouho. Pokud jídlo před uložením leželo delší dobu při pokojové teplotě, raději ho vyhoď.
2) Krájené saláty a listová zelenina
Syrová zelenina uchovávaná ve vlhkém prostředí může být stejně nebezpečná jako maso. Listová zelenina patří k nejčastějším přenašečům E. coli, Listerie, Salmonelly a norovirů.
- Rizikový faktor: Jakmile listy nakrájíš nebo poškodíš, narušená pletiva uvolní vlhkost a živiny. Čím déle je salát v lednici, tím vyšší je riziko. Naštěstí tě v tomto případě často varují smysly, zvadlé a oslizlé listy tě od konzumace odradí dřív, než se salát stane skutečně nebezpečným.
3) Rýže a těstoviny: Pozor na syndrom smažené rýže
Infekce způsobené bakterií Bacillus cereus jsou natolik běžné, že se jim v angličtině přezdívá Fried Rice Syndrome (syndrom smažené rýže).
- Jak vzniká nebezpečí? Spory Bacillus cereus běžně přežívají samotný proces vaření, protože jsou odolné vůči teplu. Pokud vařenou rýži nebo těstoviny necháš ležet při pokojové teplotě déle než dvě hodiny, spory ožijí, začnou se množit a produkovat toxiny.
- Důsledek: Tyto toxiny mohou způsobit silné zvracení a průjmy trvající až 24 hodin. Bohužel, následné opětovné ohřátí rýže tyto toxiny již nedokáže zničit.
4) Drůbež a zbytky pizzy
Vařené kuřecí maso je po vychladnutí extrémně náchylné ke zkažení. Má vysoký obsah vody i živin a nízkou kyselost, což jsou ideální podmínky pro bakterie. Pokud byla byť jen nepatrná část masa nedovařená, bakterie se začnou nekontrolovatelně šířit.
Zbytky pizzy v krabici jsou oblíbenou rychlou snídaní, skrývají však rizika. K otravě může dojít kvůli syrovým či nedopečeným ingrediencím, zkaženým surovinám na povrchu, nebo kvůli kontaminaci z povrchů a špinavých rukou při manipulaci.
5) Velké porce jídla a konzervy
Pokud navaříš obří hrnec omáčky nebo polévky a necháš ho pomalu chladnout na sporáku, vytváříš ideální podmínky pro teplotní nebezpečnou zónu. Hustá jídla chladnou pomalu. Pokud teplota klesá příliš dlouho, patogeny začnou produkovat toxiny, které nezničíš ani následným převařením.
Pokud nedojíš obsah konzervy, je klíčové zbytek zakrýt a ihned uložit do chladničky, aby se do něj nedostaly bakterie ze vzduchu. Skladování přímo v původní plechovce je z hygienického hlediska bezpečné, ale kvůli zachování kovové pachuti a optimální chuti se doporučuje jídlo raději přendat do uzavíratelné skleněné nebo plastové krabičky.
