Studie Climate Impact Labu Chicagské univerzity zveřejnila šokující odhalení – vlivem El Niño nabývá hurikánový štít na síle a v následujících šesti měsících může aktivně způsobit smrt až 451 tisíc lidí.
„Odhad 451 tisíc lidí je tak vysoké číslo, že může působit abstraktně. Ve skutečnosti se ale skládá z rodičů a dětí, prarodičů a sousedů, lidí, kteří chodí do práce, starají se o své rodiny a žijí své životy,“ uvedl profesor Michael Greenstone, spoluzakladatel Climate Impact Lab na Chicagské univerzitě a spoluautor zprávy pro The Guardian.
Vědci z Climate Impact Lab očekávají, že nejkritičtější bude období od současnosti do února příštího roku. Zvýšená úmrtnost v důsledku vysokých teplot by ale podle nich mohla přetrvávat až do léta 2027. Největší dopady studie očekává v zemích poblíž rovníku. Nejvyšší počty úmrtí předpokládá v Nigérii, Indonésii, Súdánu, Indii a Brazílii. Výrazně zasažené mají být také země Sahelu, mezi prvními dvaceti se nacházejí i Spojené státy.
Výzkumníci současné extrémní teploty označují za „pohlednici z budoucnosti“. Podmínky, které jsou dnes mimořádné, by se podle nich mohly přibližně za 20 let stát běžnějšími. „Posílení reakce na krizové situace a lepší zaměření našeho úsilí může letos zachránit mnoho životů,“ uvedla spoluautorka zprávy Tamma Carletonová z Kalifornské univerzity v Berkeley.
„Ale za 20 let, až se dnešní extrémní teploty stanou novým normálem, nechceme být v neustálém stavu nouze. Musíme se mobilizovat už teď, abychom navrhli, nasadili a vyhodnotili nástroje, které budou zachraňovat životy v nadcházejících letech,“ dodala.
Následky El Niña se mohou výrazně projevit také v zásobování potravinami. Světový potravinový program už v srpnu varoval, že jeho dopady mohou akutnímu hladu vystavit přibližně 50 milionů lidí a přispět k růstu cen potravin.
Historie zároveň ukazuje, jak ničivé mohou být důsledky extrémního El Niña v kombinaci s dalšími faktory. V letech 1877 až 1878 přispělo rozsáhlé sucho a následné hladomory k desítkám milionů úmrtí, především v Indii, Číně a Brazílii.
„Na mnoha místech po celém světě uvidíme dosud nezažité teplotní extrémy se všemi jejich dopady na zdraví, potravinovou bezpečnost a nedostatek vody. El Niño přichází a odchází, ale dokud budeme pokračovat ve spalování fosilních paliv, dochází k němu na stále teplejším výchozím základě, což komunitám výrazně ztěžuje vypořádat se s následky,“ uvedla pro The Guardian klimatoložka Friederike Otto.
