V USA začaly volby do Kongresu, které slouží jako referendum o Donaldu Trumpovi. Demokraté míří za vítězstvím ve Sněmovně reprezentantů, souboj o Senát zůstává těsný. Rozhodnout může nespokojenost voličů a voliček s ekonomickou situací.
Ve Spojených státech v úterý začaly volby známé jako „midterm elections“, které se konají v polovině čtyřletého funkčního období prezidenta. Američané v nich zvolí všech 435 členů Sněmovny reprezentantů Kongresu USA a přibližně třetinu ze sta senátorů. Ve 36 státech se rovněž uskuteční volby guvernérů. Hlasovat se bude také do státních kongresů a místních samospráv. Tzv. midterms jsou tradičně referendem o současném prezidentovi a jeho straně – letos o Donaldu Trumpovi a republikánech, informuje TASR.
První volební místnosti se otevřely v 5:00 místního času (11:00 SEČ) ve státě Vermont na východním pobřeží USA. Tradičně se hlasuje až do večerních hodin. Poslední volební místnosti na ostrovech západně od Aljašky se uzavřou ve 20:00 místního času (ve středu v 7:00 SEČ). Americká média vyhlašují výsledky po uzavření volebních místností v jednotlivých státech. Lze je proto očekávat v průběhu noci na středu. Kdo však ovládne jednotlivé komory Kongresu USA, může být jasné až později.
Podle předvolebních průzkumů mají demokraté náskok před republikány v celostátních preferencích pro volby do Sněmovny reprezentantů. Triumf demokratů ve Sněmovně se očekává navzdory iniciativě prezidenta Donalda Trumpa, který v některých republikánských baštách prosadil změnu volebních obvodů ve prospěch republikánských kandidátů, například v Texasu, Missouri nebo Severní Karolíně. Demokraté na to reagovali vlastní změnou volebních obvodů v Kalifornii.
Podle analýzy agentury AP se volební mapy změnily v jedné třetině volebních obvodů, republikánům to však poskytuje pouze mírnou výhodu a pravděpodobně nezabrání demokratům ovládnout dolní komoru Kongresu.
Souboje o jednotlivá křesla v Senátu však zůstávají těsné a výsledek v této komoře je méně jednoznačný. Volební analytici z Cook Political Report označili za nerozhodnutých sedm senátních soubojů, projekt Sabato's Crystal Ball jich ve svém hodnocení identifikoval pět. Demokratická strana má v současné době 47 senátorů. K získání většiny proto musí demokratičtí kandidáti porazit nejméně čtyři kandidáty ve státech, které jsou v současné době ovládány republikány.
Na začátku tohoto volebního cyklu byly podle rozhlasové stanice NPR šance demokratů na získání většiny v Senátu považovány za velmi malé. Řada křesel, o která se ve volbách bojuje, se totiž nachází ve státech, kde převládají republikáni. V průběhu tohoto roku se však situace změnila, zejména kvůli nespokojenosti s pokračující válkou v Íránu, inflací a rostoucími životními náklady Američanů. Těsný souboj mezi kandidáty se očekává i v tradičních republikánských baštách, kde Trump před dvěma lety zvítězil s dvouciferným náskokem – v Texasu, Ohiu, na Aljašce, v Kansasu a v Iowě.
Pokud demokraté zvítězí pouze ve Sněmovně reprezentantů, výrazně se tím zkomplikuje přijímání dalších zákonů Trumpovou administrativou. Pokud zvítězí i v Senátu, demokratická většina může vetovat Trumpovy kandidáty do federálních institucí, včetně nových federálních soudců, ministrů nebo velvyslanců. Demokraté by se také dostali do čela výborů, což by jim umožnilo vyšetřovat činnost Trumpovy administrativy. Podle BBC by se mohli zaměřit na korupční praktiky prezidentových kandidátů, kontroverzní přestavbu Bílého domu nebo postup Imigračního a celního úřadu (ICE). V úvahu přichází i podání třetí ústavní žaloby na prezidenta Trumpa.
Joshua Ferrer, politolog a odborný asistent na Americké univerzitě ve Washingtonu, minulý týden pro agenturu TASR uvedl, že Američané se při volbách budou rozhodovat na základě různých kritérií, mezi něž patří popularita samotných kandidátů či ekonomické a sociální otázky. Mezi klíčové faktory rozhodování podle něj bude patřit zejména nepříznivý ekonomický vývoj – vysoký růst cen pohonných hmot a základních komodit a vysoké úrokové sazby. Naopak zahraniční politika bude mít zřejmě jen zanedbatelný vliv, a to včetně války s Íránem. Výsledek voleb se podle něj s jistotou odrazí v současné nepopularitě Trumpa. Z nejnovějších průzkumů veřejného mínění vyplývá, že s výkonem Trumpa v úřadu je spokojeno pouze 37 procent respondentů.
