Pokud máš pocit, že se děti a dospívající u nás moc nehýbou, máme pro tebe zajímavé zjištění.
Globální data z prestižního časopisu The Lancet Global Health, který analyzoval data z více než 140 zemí a přes 3,2 milionu dospívajících, ukazují, že zatímco světový průměr činí pouhých 2,7 dne v týdnu s alespoň hodinou pohybu, v Česku je to více než čtyři dny. I tak ale výzkum odhalil výrazná slepá místa, kde aktivita upadá.
V celoevropském kontextu se Česko drží na lichotivém 14. místě ze 45 sledovaných evropských států. Region střední a východní Evropy obecně vykazuje o něco příznivější čísla než řada jiných částí planety, kde se téměř čtvrtina dospívajících nehýbe ani jediný den v týdnu (v ČR je to pod deset procent). I tak ale ani u nás na ideální cíl, hodinu pohybu denně, nedosáhne zdaleka každý.
Nejméně se hýbou dívky a starší dospívající. Zlom přichází hlavně s nástupem puberty a přechodem ze základní školy na střední, kdy zájem o pravidelný pohyb prudce upadá. Zatímco u jedenáctiletých chlapců má denní hodinu pohybu 27 procent a u stejně starých dívek 22 procent, v patnácti letech ale nastává zvrat. U chlapců v tomto věku klesá podíl aktivních na 22 procent, u dívek se však propadá na pouhých 12 procent. V tuzemsku navíc platí varovný fakt, že každá čtvrtá dívka nemá za celý týden ani jeden jediný dostatečně aktivní den.
Podle odborníků z Univerzity Palackého i zástupců sportovních a městských iniciativ naráží dospívající dívky na systém, který je orientovaný hlavně na výkonnostní a soutěžní sporty. Když o ně v dospívání ztratí zájem, často nemají alternativu. Řešení proto nevidí jen v tělocvičnách, ale v dostupném a bezpečném veřejném prostoru, od cyklostezek a parků až po neformální volnočasové aktivity, které nejsou o sbírání medailí, ale o čisté radosti z pohybu s přáteli.
