Piráti v pondělním hlasování rozhodli o vyloučení Jany Michailidu z vedení strany. Reagovali tak na její výroky, jimiž se hlásila ke komunistické ideologii. „Řadu jejích veřejných vyjádření vnímám jako zcela nevhodnou,“ uvedl předseda Pirátů Bartoš.
Česká pirátská strana v pondělím hlasování rozhodla o odvolání Jany Michailidu ze svého vedení. Politička to následně potvrdila na svém twitterovém účtu. „Respektuju přímou demokracii ve straně. Děkuju za podporu těm, kteří se za mě postavili,“ uvedla. Michailidu, která se u Pirátů věnuje otázkám týkajícím se psychotropních látek, jejich regulace a využití ve společnosti, ale ze strany neodchází. „Nadále se budu podílet na odborně-politických aktivitách,“ dodala.
Michailidu se stala terčem kritiky poté, co se v květnu v Praze účastnila Dnů antikapitalismu, které sestávají především z přednášek a debat vycházejících z marxistického učení. „Soukromé aktivity a řadu veřejných vyjádření Michailidu, která rozhodně nereprezentují názory Pirátské strany, vnímám z pozice předsedy jako zcela nevhodné,“uvedl na Twitteru Bartoš.
Debata o aktivitách Michailidu se přesunula i k celkovému směřování České pirátské strany. „Piráti se vyvíjejí, už vstup do koalice se STAN znamenal přijetí značné míry konformismu. I dnes mohl Bartoš říci něco jako: ‚S názory J. Michailidu nesouhlasím, ale budu do poslední kapky krve bojovat za to, aby je mohla vyjadřovat.‘ To by bylo v duchu původního pirátského přístupu,“ uvedl pro Refresher politolog a pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Ondřej Slačálek. „Místo toho se rozhodl zavděčit voličům nejsilnější vládní strany,“ dodal.
Jestli byly výroky Michailidu za hranicí toho, co považuje Česká pirátská strana za přijatelné, posoudili její členové v pondělním hlasování. 53 % ze 66 % přítomných se vyjádřilo pro odvolání Michailidu z vedení strany. „Vnímám to jako odmítnutí zbytečných debat o pravolevém dělení, které je přežitkem,“uvedl náměstek primátora Prahy za Piráty Zdeněk Hřib.
Michailidu dříve v rozhovoru pro Refresher uvedla, že by si v Česku představovala systém, který by byl více spravedlivý pro různé lidi bez ohledu na to, do jakého privilegia se narodili. „Kapitalismus, když není dobře regulován a vyvážen sociálním státem, vede k tomu, že to bohatství se čím dál více koncentruje v rukou několika málo lidí nebo právnických osob, což je negativní vůči ostatním, prohlubuje to nerovnosti a bohatým to přidává další privilegia,“ uvedla politička. „Takže už tak neprivilegované skupiny lidí se stávají stále více marginalizovanými,“ dodala.
Co ohrožuje demokracii?
V minulosti se Michailidu opakovaně hlásila ke komunistické ideologii. „Moje vnitřní přesvědčení je komunistické, ve smyslu původním (demokratickém),“ napsala na on-line fóru strany. Informuje o tom ČTK. „Já si myslím, že v České republice převažuje společenské trauma,“ uvedla Michailidu pro Refresher. „Narativ toho, že cokoliv levicového nebo prosociálního je úklon k totalitě, je přesně ta traumatická reakce, která je za mě velmi pochopitelná, ale vlastně znemožňuje reálný posun,“ dodala.
V tom se shoduje i s politologem Slačálkem. „Myslím, že antikomunismus je hlavně vzpomínkou na devadesátá léta. Hájí ho především lidé, kteří s tímto obdobím spojují představu ‚zlatého věku‘ a děsí se rozpadu orientačních bodů, který přišel zejména v desátých letech. V druhé řadě to je část mladší generace, které předali své hodnoty ve zjednodušené formě,“ uvedl. „V roce 1989 bylo pochopitelné klást důraz na to, že ‚komunismus‘ ohrožuje demokracii. Dnes demokracii dávno ohrožuje především neschopnost kontrolovat a omezovat kapitalismus,“ uvedl pro Refresher.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš na dotaz Refresheru, co pro Piráty znamená vyloučení Michailidu z vedení a jaké bude další směřování strany, odpověděl, že Michailidu bude nadále pokračovat v pozici expertky na problematiku návykových látek a ve straně zůstává. Kauza kolem Michailidu ale může být pro Piráty důležitější, než jejich předseda přiznává. „Pirátská strana je ve vládě z milosti. To samozřejmě velmi dopadá na její sebevědomí,“ uvedl na stejný dotaz politolog Slačálek.
