Sociální sítě v minulých dnech obletěly záběry smutně vypadajících psů, na kterých jejich majitelé vydělávají údajně velké peníze. Ukázalo se, že se zřejmě jedná o organizovanou skupinu, která pendluje mezi Prahou a Brnem.
Je čtvrtek dopoledne a před obchodním domem Primark na pražském Václavském náměstí se zastavují zástupy rozjařených turistů a turistek. Nerozplývají se ovšem ani nad sochou svatého Václava, ani nad monumentálností Národního muzea. Svou pozornost směřují ke dvojici bernardýnů a menších psů, kteří takřka nehnutě sedí či leží a stovkám doteků bezbranně vyhovují.
„Jé, mamí, koukej! Tamhle je i štěňátko,“ říká směrem ke své matce kolemjdoucí holčička. Majitelka nelení a s vidinou zisku dvojici předvádí, jak štěňátko ještě pije mléko od své maminky.
Turisté jí skoro až nutí kovové i papírové peníze a starší žena, o které si zřejmě myslí, že je se svými psíky bez domova, děkuje lámanou češtinou.
Domnělý altruismus nicméně rozbíjí fakt, že se jedná o organizovanou skupinu z Rumunska, která se svými – zřejmě až devíti – psy objíždí česká města s vidinou snadného výdělku. Sedmdesátikilové bernardýny nechávají desítky hodin na tvrdé zemi, psy musí držet ve stejných polohách, aby to bylo atraktivní na fotky – a co víc, turisty lákají na neodstavené štěně.
„Psy tahají za každého počasí rozpáleným městem, kde musí trávit dlouhé hodiny sezením – jakmile si chce vyčerpaný pes lehnout, fyzicky ho usměrní. Psi jsou apatičtí, i štěně, které by si normálně hrálo a divočilo, nehnutě sedí nebo leží,“ napsala nám Tereza M., jedna ze členek facebookové skupiny „Zastavme žebrání se psy!“, která vznikla právě na popud pochybným aktivitám této rumunské skupiny.
Podobnou zkušenost má i Lucie Z.: „Minule jsem volala policii, jelikož bylo venku 35 stupňů a jeden pes vypadal, že umře. Potom, co jsem jí řekla, ať odejde, začala na mě křičet, vzala to nejmenší stěně, vymáchala ho ve vodě a mrskla s ním do krabice.“
Agresivita členů a členek skupiny je ve zprávách, které nám přišly, přitom zmiňována mnohokrát. „Ti lidé jsou agresivní. Novofundlanďáka měl přivázaného na vodítku tak, aby si nebyl schopen ani poposednout a buď ho tahal zase zpět do sedu, nebo ho okopával,“ dodala Michaela V.
Nutno podotknout, že při našem pozorování se starší žena, která se nám představila jako Sonia V., nechovala ke zvířatům nijak nevhodně. Psy ale opravdu nehnutě drží v jedné póze a o jejich zdravotním stavu lze jen spekulovat.
Případ si úřady přehazují jako horký brambor
Na místo jsme přivolali pražské strážníky, aby aktivity ženy a jejího manžela, který seděl hned naproti, prověřili. Pokud by totiž na busking, který hraním na harmoniku a vybíráním peněz žena prováděla, neměla povolení, bylo by to nelegální.
Hlídka nám hned v prvních dvou větách oznámila, že se situací nic nezmůže. O působení skupiny na území hlavního města Prahy prý ví už dlouho, ale úřady jsou na ně krátké. Policisté mohou dotyčné pouze legitimovat, vykázat je z místa a udělit jim pokutu, kterou ale dle jejich slov „stejně nezaplatí“.
S dalšími otázkami se máme obrátit na vedení města, kvůli kterému má prý policie svázané ruce. Jak se ale ukázalo, ani město či městská část si s případem nevědí rady.
„Tento modelový případ v sobě zahrnuje trojí dimenzi problematiky, u níž skutečně žádné páky s legislativní oporou města ani státu neexistují,“ sdělila pro Refresher tisková mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová s tím, že se u této skupiny konkrétně jedná o bezdomovectví, žebráctví a chování ke psům.
Policie dle ní může – s ohledem na místo výskytu jedince – pokutovat za znečišťování veřejného prostranství, veřejné pohoršení, poškození zeleně nebo konzumaci alkoholu na veřejnosti. Jiné páky nemá.
„Pokutovaný se ztotožní, či neztotožní – výsledek je stejný, přestupek neuhradí, nejedná se o trestný čin a ve správním řízení, ke kterému se nedostaví, to končí. Trestným činem by bylo až maření rozhodnutí / neuposlechnutí výzvy, k čemuž ale dochází velice málo. Stejně tyto TR s velmi nízkou společenskou škodlivostí žádný orgán nebude u bezdomovce žalovat,“ popsala problematiku Šnejdarová.
To samé platí v případě žebrání. „Fenomén není legislativně zakázán, MP/PČR tedy cítí frustraci, správní řízení dopadá stejně jako u bezdomovectví,“ dodala mluvčí s tím, že na určitých místech není žebrání zakázáno vůbec. Žebrající člověk se tak jednoduše může přesunout o ulici vedle – z Václavského náměstí třeba do ulice Politických vězňů.
Podle našich informací se tito lidé různě přesouvají mezi velkými českými městy.
Jediným účinným opatřením je tak podle ní vykazování z místa a nucená rotace stanovišť. „Bezpečnostní orgány konají maximum. MP, a i někteří pracovníci úřadu Prahy 1, znají většinu bezdomovců jménem, včetně jejich historie atd., prostě celou anamnézu,“ uzavřela Šnejdarová.
Podobné situace opakovaně řeší i městská policie v Brně. „Osoby, o nichž se zmiňujete, byly zástupci městské části Brno-střed minulý týden upozorněny, že se mohou dopouštět přestupkového jednání, následně prostory ještě během víkendu opustily,“ uvedl tiskový mluvčí města Brna Roman Burián.
„Podle našich informací se tito lidé různě přesouvají mezi velkými českými městy a nedá se vyloučit, že působiště mění i podle toho, jsou-li tolerováni, nebo se naopak jejich přítomností veřejné orgány zabývají,“ dodal Burián s tím, že posoudit, zda se jedná o týrání, musí krajská veterinární správa.
Státní veterinární správa: Skupina to má dobře vymyšlené
„Vypadá to, že v tom umí chodit,“ verbalizuje složitost situace mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Dodává, že kontrola skupiny v Praze je teprve v plánu.
V Brně už ale za účasti policie kontrola proběhla začátkem minulého týdne. „Jeden pes byl podvyživený, zdravotní stav druhého psa byl zhoršený podmínkami během teplého počasí,“ uvedl Vorlíček s tím, že odhalené pochybení bude veterinární správa předávat obci s rozšířenou působností, což je standardní postup. „Prověřovalo se také to, zda jsou naočkovaní a načipovaní, což bylo v pořádku,“ doplnil mluvčí.
O pochybení, které by vyústilo v odebrání zvířat, ale dle něj zřejmě nepůjde. „Zvířata se odebírají v případech vážného zanedbání péče, například týraní. Nechci to nijak předjímat, ale v tomto případu by to asi nebylo o odebrání psů, ale o postihu majitelů. O tom by ale měla rozhodnout ORP,“ uzavřel Vorlíček.
„Bylo viditelné, že jeden ze psů je zraněný.“
Protože komunikace s příslušnými úřady odhalila velké nedostatky v této problematice, obrátili jsme se na neziskovou organizaci OBRAZ – Obránci zvířat. Od ní jsme chtěli zjistit, jak v takovém případě postupovat a zda jsou na rumunskou organizovanou skupinu opravdu české zákony krátké.
Spojili jsme se s koordinátorkou regionálních skupin Vendulou Brabcovou, která případ sleduje již delší dobu a sama organizace jej řeší v rámci projektu Inspekce spolu. „Skupinu nahlašovaly desítky lidí. Možná i víc. Lidem jsme říkali, ať se obrací na policii a krajskou veterinární správu, protože bylo viditelné, že jeden ze psů je zraněný. Tekla mu krev z tlapky. Všichni psi jsou zároveň nuceni jen sedět nebo ležet, a pokud si prohodí role, tak je majitelka silou vrací do původní polohy,“ řekla pro Refresher.
Dle jejích slov jí přijde zvláštní, že takové jednání veterinární správa nehodnotí jako znak týrání zvířat. „Pokud má zvíře zranění, tak je jasné, že se asi nemá úplně nejlépe. V zákoně na ochranu zvířat, konkrétně v paragrafu 4, je pak navíc přímo definováno týrání slovy: ‚Týrání nastává, pokud se zvíře podrobí výcviku, který mu působí bolest.‘ Což je i tento případ,“ doplnila.
„Také by mě zajímalo, proč to veterinární správa nehodnotí jako veřejné vystoupení. Když městská policie na Karlově mostě v Praze potká někoho, kdo má hada, tak to tak totiž hodnotí. Přitom je evidentní, že paní díky psům vybírá peníze. Podle nás si cíleně pořídila bernardýny, kteří vyloženě upoutají pozornost, a opravdu cílí na empatii lidí, kteří jí vhodí peníze,“ dodala Brabcová s tím, že nezisková organizace OBRAZ se zaobírá především porušením zákona o ochraně zvířat, který Rumunka a další členové skupiny svým chováním ke psům dle jejich mínění porušují.
