Prezident Petr Pavel podepsal novelu, která zpřísňuje zákon o střetu zájmů známý také jako „lex Babiš“. Ve čtvrtek o tom informoval Pražský hrad.
Vrcholoví politici už nebudou moci provozovat televizi či rozhlas nebo vydávat periodický tisk. Zákaz se nově vztahuje na skutečného vlastníka, což má zabránit tomu, aby politici právní normu obcházeli, informuje zpravodajka TASR v Praze.
Dosud stačilo, aby politici vložili akcie své firmy vlastnící média do svěřenských fondů. Tento postup použil na základě původního znění zákona i expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s holdingem Agrofert. Jeho součástí je mediální skupina Mafra, která vydává deníky Lidové noviny, Mladá fronta DNES a mnoho časopisů. Do jejího portfolia patří také Rádio Impuls a různé internetové servery.
Od roku 2024 to však stačit nebude. Poslanci, senátoři, členové vlády či prezident nebudou moci převádět média na blízkou osobu či do svěřenského fondu a za případné porušení povinností jim hrozí vyšší pokuty. Funkcionářům, kteří by se dopustili přestupku prostřednictvím firmy, může být uložena sankce až do výše tří procent aktiv dané společnosti.
Pro chybějící regulaci se však toto zpřísnění netýká internetových médií. To kritizovalo například sdružení Milion chvilek pro demokracii. Žádalo, aby do úpravy přibyl i zákaz vlastnictví takových médií. K tomu nakonec nedošlo.
Změny jsou součástí novely zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Právě to kritizovali poslanci hnutí ANO, kteří novelu nazvali „krystalickým přílepkem“ a proces označili za protiústavní. Už předem avizovali, že pokud zákon podepíše i prezident, obrátí se na Ústavní soud.
