Nejnovější výzkum Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) ukazuje, jaký podíl obyvatel Česka byl v prvním čtvrtletí letošního roku zasažen nepravdivými informacemi kolujícími na internetu.
Dezinformace na internetu se v celém regionu střední Evropy na počátku letošního roku týkaly zejména domácí politiky a války na Ukrajině, nechyběly ani falešné zprávy zaměřené na Evropskou unii či Severoatlantickou alianci. V Česku měla výrazný dosah také nepravdivá zpráva zneužívající hokejistu Jaromíra Jágra.
Mezi nejvíce šířené dezinformace v českém prostředí patřila zpráva o tom, že vládní koalice prosazuje v parlamentu korespondenční volbu s cílem zmanipulovat sněmovní volby v roce 2025 a prohlásit se za jejich vítěze. Tato zpráva měla dosah až u 38 procent uživatelů internetu, z nichž 39 procent ji pokládalo za důvěryhodnou.
Jen o něco menší dosah (34 procent) měla dezinformace, podle níž by české úřady mohly na základě reformy sociálních dávek kontrolovat bankovní účty lidí žádajících o sociální podporu, včetně jejich rodinných příslušníků a spolubydlících. Této dezinformací věřilo až 54 procent lidí, k nimž se zpráva dostala.
Až 17 procent respondentů bylo zasaženo zprávou, podle níž byla prosincová masová střelba na filozofické fakultě zinscenovaným divadlem za účelem zásadního zpřísnění české zbraňové legislativy. Až 21 procent dotázaných uvedlo, že zaznamenalo zprávu o ukrajinském původu útočníka.
Dezinformace stále míří proti ukrajinským uprchlíkům
Mezi další nejčastěji šířené narativy patřily nepravdivé zprávy spojené s pokračující válkou na Ukrajině. Až 41 procent respondentů uvedlo, že důvěřovalo falešné zprávě, podle které dostávají Ukrajinci na sociálních dávkách více než čeští občané.
Ke 34 procentům dotázaných se dostala zpráva o tom, že vládní pomoc Ukrajině a běžencům je jedním z důvodů narůstajícího státního dluhu. Této zprávě důvěřovala téměř polovina dotázaných.
Slovenské volby jako bod zlomu?
„Posledních šest měsíců (...) intenzita podpory ukrajinské strany konfliktu klesá a začátkem roku 2024 se už protiukrajinské narativy v odpovědích objevovaly přibližně se stejnou četností jako narativy komunikované vládním kabinetem,“ uvádí datový analytik hubu CEDMO Lukáš Kutil.
Podle Kutila zaznamenali v březnu autoři průzkumu přerušení dlouhodobého nárůstu důvěry v protiukrajinské dezinformace, což je první pozitivní změna od začátku šetření. „Domníváme se, že souvisí s politickým děním na Slovensku, zejména volbou prezidenta. Deklarace odklonu od dosavadního směřování zahraniční politiky na Slovensku může, prozatím z krátkodobého hlediska, stmelit Čechy v utvrzení identity prozápadního přináležení,“ dodává.
Elektromobily i očkování
Vůbec největší dosah zaznamenali výzkumníci u dezinformace namířené proti tzv. Green Dealu, konkrétně elektrickým automobilům. Zprávě o tom, že elektromobily zatěžují životní prostředí více než auta se spalovacím motorem, a navíc jsou nespolehlivé kvůli častým požárům baterií, důvěřovalo 58 procent dotázaných.
Dalších 13 procent dotázaných zasáhla falešná zpráva o pandemické smlouvě, uzavřené mezi Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Evropskou unií. WHO má podle ní mít pravomoc prosazovat povinné očkování a karantény v době pandemie.
