Na konto nové ruské jaderné doktríny Naryškin uvedl, že rozšíření seznamu důvodů pro použití jaderných zbraní Ruskem prakticky eliminuje možnost porazit Rusko na bojišti.
Ředitel ruské Zahraniční zpravodajské služby Sergej Naryškin ve středu varoval členy aliance NATO, že jejich podíl na útocích ukrajinské armády hluboko v ruském vnitrozemí nezůstane nepotrestán. Podle agentury RIA Novosti citované agenturou AFP to Naryškin prohlásil v rozhovoru pro ruské periodikum Národní obrana.
Podle ruského ministerstva obrany v úterý večer ukrajinské ozbrojené síly zaútočily šesti americkými raketami ATACMS na objekt v Brjanské oblasti. Ruská protivzdušná obrana sestřelila pět raket, jedna byla poškozena. Oběti ani materiální škody nebyly hlášeny, dodala RIA Novosti citovaná TASR.
Naryškin v rozhovoru prohlásil, že vojenské a politické elity Západu stále více chápou, že musí být k Rusku zdrženlivější, aby se nezapletly do vojenského konfliktu.
„Mezi vojensko-politickými elitami Západu roste povědomí o vážnosti ruských záměrů a potřebě větší zdrženlivosti v jejich jednání, aby se nedostaly do přímého vojenského konfliktu s naší zemí (Ruskem), který by pro ně (Západ) mohl mít katastrofální důsledky,“ prohlásil Naryškin.
Dodal, že mezi západní elitou nevidí zatmění mysli, vnímá však profesionální degradaci byrokratické vrstvy, která se dlouhá léta úspěšně vydávala za vládnoucí. Podle něj toto jeho tvrzení platí zejména pro přední země Evropy, kde celá řada prezidentů, premiérů a kancléřů zajišťuje zájmy globalistického kapitálu.
Na konto nové ruské jaderné doktríny Naryškin uvedl, že rozšíření seznamu důvodů pro použití jaderných zbraní Ruskem prakticky eliminuje možnost porazit Rusko na bojišti.
„Naši nepřátelé jsou nuceni přiznat, že odhodlání ruského prezidenta pevně bránit základní zájmy (naší) země všemi dostupnými prostředky zužuje manévrovací prostor pro Washington a Brusel,“ zdůraznil ředitel SVR.
Podle aktualizovaného seznamu důvodů použití jaderných zbraní Ruskem může Moskva přistoupit k tomuto kroku: v reakci na použití jaderných nebo jiných druhů zbraní hromadného ničení proti ní nebo jejím spojencům; v případě agrese proti Rusku nebo Bělorusku s použitím konvenčních zbraní; získá-li spolehlivé informace, že na Rusko nebo jeho spojence byly odpáleny balistické rakety; používají-li se zbraně hromadného ničení proti ruským objektům a vojenskému personálu nacházejícímu se mimo Rusko; zasáhne-li nepřítel kritická vojenská a vládní zařízení Ruska, jejichž selhání povede k narušení reakcí jaderných sil; získá-li spolehlivé informace o masivním startu leteckých útočných zbraní – včetně letadel, řízených střel, bezpilotních letadel a o jejich překročení státní hranice Ruské federace.
