Od inaugurace Donalda Trumpa neuběhl ještě ani den a už stihl zrušit 78 nařízení Joe Bidena a provést spoustu kontroverzních kroků.
Držet krok s překotnými změnami, které se odehrávají po nástupu 47. prezidenta Spojených států amerických, není jednoduché. Shrnujeme to nejdůležitější, co se stalo:
Odstoupení od Pařížské dohody
Trump krátce po své inauguraci zrušil přibližně 78 výkonných opatření podepsaných jeho předchůdcem Joem Bidenem. Podepsal také avizované odstoupení od Pařížské klimatické dohody, svůj záměr oznámil i v oficiálním dopise pro OSN. Informuje o tom agentura TASR.
Pařížská dohoda z roku 2015 je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a s rokem 2020 ji potvrdilo už 195 zemí. Státy právně zavazuje ke 3 cílům:
- udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí (a snaha udržet i hranici 1,5 °C, která už však byla překročena minulý rok)
- zvyšování schopnosti přizpůsobit se dopadům změny klimatu a prosazování nízkoemisního rozvoje tak, aby nebyla ohrožena produkce potravin
- sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu (Zdroj: Fakta o klimatu)
Na Trumpovo rozhodnutí už zareagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která říká, že dohoda je ‚nejlepší nadějí pro lidstvo.‘ „Evropa bude udržovat stejný směr a bude pokračovat ve spolupráci se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování,“ prohlásila, jak uvádí Deník N. Trump už od Pařížské dohody odstoupil v roce 2020, kdy se poprvé ujal funkce, avšak Joe Biden USA k úmluvě znovu připojil.
Vystoupení z WHO
V pondělí po návratu do Bílého domu podepsal Donald Trump také výkonné nařízení o vystoupení ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle něj nezvládla pandemii onemocnění COVID-19 a další mezinárodní krize v oblasti zdraví. Trump také obvinil WHO, že nejednala nezávisle na „nepřiměřeném politickém vlivu členských států“ a požadovala od USA „nespravedlivě vysoké platby.“ Vadí mu, že Spojené státy odváděly výrazně více peněz než Čína.
„WHO nás okradlo, všichni okrádají Spojené státy. Už se to nebude dít,“ prohlásil Trump při podpisu opatření. USA tak o 12 měsíců později opustí WHO a přestanou ji finančně přispívat na činnost.
Konec práv pro non-binary
Nový prezident také zvrátil opatření na podporu vládních programů rozmanitosti a rovnosti. Uvedl, že vláda USA pod jeho vedením bude uznávat jen „dvě pohlaví - mužské a ženské“. Již během předvolební kampaně tvrdil, že politika rozmanitosti a inkluze ve federálních úřadech a firmách diskriminuje bílé lidi, údajně zejména muže.
Mexická hranice ve stavu nouze
K nejvýraznějším (a nejkontroverznějším) Trumpovým stanoviskům patří jeho snaha o radikální změnu imigrační politiky. Nyní podepsal různé výnosy, které mají změnit způsob, jakým Spojené státy spravují přistěhovalectví a občanství. Na hranici s Mexikem má být vyhlášen stav nouze a americká administrativa ihned znepřístupnila aplikaci s názvem CBP One, která umožňovala předběžnou kontrolu migrantů žádajících o azyl ještě před vstupem do USA.
Nové jméno pro nejvyšší horu i Mexický záliv
V inauguračním projevu Trump oznámil, že chce nejvyšší hoře Severní Ameriky vrátit její někdejší název Mount McKinley. Horu na Aljašce, tyčící se do výšky více než 6000 metrů, v roce 2015 – za vlády Baracka Obamy – přejmenovali na Denali, což je název používaný celá staletí dříve původními obyvateli. Původní obyvatelé měli s pojmenováním po McKinleym také problém pro jeho imperiální politiku – za jeho vlády se odehrála španělsko-americká válka, která v roce 1898 vyústila v kolonizaci Kuby, Portorika, Haiti, Filipín a Guamu.
Trump v pondělí, krátce po složení prezidentské přísahy, avizoval, že se zasadí za to, aby byla tato nejvyšší hora Severní Ameriky opět pojmenována po „velkém prezidentovi Williamu McKinleym“. Oznámil také, že USA se budou domáhat i přejmenování Mexického zálivu na Americký.
1500 milostí
Trump také omilostnil přes 1500 lidí, kteří byli obviněni v souvislosti s násilným útokem na Kapitol, při kterém bylo zraněno několik policistů. Detaily najdeš v samostatném článku:
Vzkazy Putinovi
Trump v předvolební kampani tvrdil, že válku na Ukrajině dokáže zastavit během jediného dne. Později sice od radikálního časového limitu upustil, ale hned po nástupu do funkce se v zahraničním konfliktu začal angažovat. Nebývale ostře zkritizoval Vladimíra Putina a vzkázal, že s ním bude brzy jednat.
