Lukašenko je v Bělorusku u moci již více než 30 let.
V Bělorusku se v neděli ráno v 8:00 místního času (6:00 SEČ) otevřely volební místnosti u příležitosti prezidentských voleb. Jde o první volby hlavy státu od masivních protestů po volbách před pěti lety, ve kterých s přehledem zvítězil dosavadní prezident Alexandr Lukašenko. Běloruská opozice je označila za zmanipulované a Lukašenkovo vítězství odmítlo uznat několik států včetně Evropské unie a USA.
Na rozdíl od voleb v roce 2020 se v neděli proti Lukašenkovi postaví pouze symboličtí vyzyvatelé, kteří běloruského lídra otevřeně nekritizují. Většina relevantních opozičních politiků je za mřížemi, v exilu nebo jejich kandidaturu odmítla volební komise.
„Politici, kteří se kdysi odvážili vyzvat Lukašenka, nyní doslova hnijí ve vězení v podmínkách podobných mučení. Už více než rok s nimi nelze navázat žádný kontakt a někteří z nich jsou ve velmi špatném zdravotním stavu,“ uvedl představitel běloruské lidskoprávní organizace Viasna Pavel Sapelka.
Desítky let u moci
Lukašenko je v Bělorusku u moci již více než 30 let, přičemž pozorovatelé považují za svobodné a férové pouze první prezidentské volby, které se v zemi uskutečnily ještě v roce 1994. Lukašenko je prvním a dosud jediným prezidentem země a kandiduje již posedmé.
Pro svůj autoritativní styl politiky si Lukašenko už v prvních letech v úřadu prezidenta vysloužil přezdívku „poslední diktátor Evropy“. Bělorusko je také poslední evropskou zemí, ve které se uplatňuje trest smrti. Z tohoto důvodu se nikdy nestalo členským státem Rady Evropy.
Pod Lukašenkovým vedením se Bělorusko stalo blízkým spojencem Ruska. Minsk je s Moskvou blízko spjat po ekonomické i vojenské stránce prostřednictvím integračního projektu Svazový stát Ruska a Běloruska. Moskva využila běloruské území i při útoku na Ukrajinu v únoru 2022 a v zemi má rozmístěné jaderné zbraně.
Ze země emigrovaly tisíce lidí
Lukašenko se v minulosti snažil udržovat dobré vztahy i se Západem. Ty se však narušily po minulých prezidentských volbách, kdy manipulace voleb vyvolala největší protesty v historii běloruské samostatnosti. Lukašenkův režim je násilně potlačil, přičemž úřady zatkly 65 000 lidí včetně několika opozičních lídrů.
Prezidentská kandidátka a lídryně opozice Sviatlana Cichanovská ze země uprchla a dodnes žije v exilu v Litvě. Ze země od té doby emigrovalo více než 300 000 lidí.
Podle nevládních organizací běloruský režim v současnosti zadržuje přibližně 1300 politických vězňů včetně laureáta Nobelovy ceny za mír a zakladatele Viasny Alese Bjaljackého.
Lukašenko se snaží předejít masovým protestům
Letošní volby se navíc konají ve výrazném předstihu, jelikož Lukašenkovo funkční období skončí až v létě. Mnozí experti změnu termínu spojují se snahou předejít masovým demonstracím, které se při nízkých zimních teplotách organizují náročněji.
Část politické opozice v exilu vyzvala Bělorusy, aby volby zcela bojkotovali, zatímco jiné tábory tvrdí, že lidé by měli na hlasovacím lístku vybrat možnost „nehlasovat pro nikoho“.
Podporovatelé exilové opoziční lídryně Cichanovské, kterou mnozí považují za skutečného vítěze voleb v roce 2020, vyzvali mezinárodní společenství, aby neuznalo výsledky voleb ani Lukašenka za prezidenta.