Antarktický cirkumpolární proud má zásadní vliv na klima, potravinové systémy i ekosystémy. Vědci ale nyní předpovídají, že by v důsledku tání ledovců mohl být do roku 2050 o pětinu slabší. Proč je to problém?
Antarktický cirkumpolární proud, nejmocnější oceánský proud na planetě, obíhá kolem Antarktidy jako mohutný prstenec. Je pětkrát silnější než Golfský proud a více než stonásobně převyšuje tok Amazonky. Tento proud je klíčovou součástí celosvětového oceánského „dopravníku“, který propojuje Tichý, Atlantský a Indický oceán a pomáhá regulovat klima i distribuci tepla a živin po celém světě.
Současné tání antarktického ledu, způsobené globálním oteplováním, nyní přivádí do oceánu chladnou sladkou vodu, která může proud oslabit a narušit jeho rovnováhu. To by se pro celou planetu mohlo v budoucnu stát velkou komplikací.
Slabší proud znamená méně živin pro antarktický ekosystém, což může ohrozit biodiverzitu a způsobit kolaps rybolovu, na kterém jsou závislé miliony lidí. Zároveň by mohl uvolnit cestu invazivním druhům a umožnit teplejší vodě pronikat blíže k ledovcům, což by zrychlilo jejich tání. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu, který může v důsledku ovlivnit klima celé Země.
Modelování situace pomocí nejrychlejšího australského superpočítače potvrzuje, že současné tempo oteplování může proud do poloviny století oslabit až o 20 procent. To by nejen zvýšilo hladinu moří, ale také oslabilo schopnost oceánu pohlcovat uhlík a regulovat teplotu Země. Snížená cirkulace vody by mohla vyvolat změny v globálních povětrnostních podmínkách, což by následně mohlo vést až k extrémnějším výkyvům počasí.
I když současné prognózy vypadají hrozivě, boj ještě není zcela prohraný. Omezování emisí skleníkových plynů a podpora dlouhodobého výzkumu v Jižním oceánu by přeci jen mohly oteplování ledovců zpomalit a ochránit tak důležité oceánské procesy a s nimi i naši planetu.
