Projekt na výstavbu evropského datového centra pro umělou inteligenci je zatím na začátku. Výkopové práce by ale měly začít už příští týden, zprovoznění je plánováno v příštím roce.
O stavbu usiluje Ministerstvo průmyslu a obchodu do Bruselu, které se přihlásilo do projektu evropských gigatováren na rozvoj umělé inteligence. „Za mě to je takový logický závazek, že to Česká republika s umělou inteligencí myslí vážně a že je připravena do ní investovat,“ uvedl pro Českou televizi vedoucí centra pro AI z Českého vysokého učení technického v Praze Michal Pěchouček.
Pražská gigafactory by se měla přidat k pěti dalším, které v Evropě vyrostou. Pozemky pro ni mají poskytnout České radiokomunikace (CRA) v Jílovém u Prahy.
Přispět by měly k posílení pozice Evropské unie v globální konkurenci v AI. Organizace na budování center umělé inteligence vyčlenila celkem dvacet miliard eur. Kromě velkých továren by měla vyrůst i menší centra na dalších místech.
Plánované české centrum by mělo mít kapacitu až 2500 serverových racků a příkon 26 megawattů, který lze v případě potřeby zvýšit až na 200. „Nyní začneme spolu s investorem jednat s Evropskou komisí o dalších detailech projektu, zároveň již jednáme s dalšími státy o možných konsorciích. Rádi bychom vytvořili společnou silnou finální žádost za CEE region (střední a východní Evropa). Věříme, že šance jsou vysoké,“ vysvětlil vládní zmocněnec pro AI Jan Kavalírek (TOP 09).
A co životní prostředí?
Takové zařízení je samozřejmě na výstavbu i provoz velmi náročné. Jeden rack má spotřebu kolem deseti až patnácti kilowattů. Jen pro srovnání, jde o stejnou spotřebu, jako by mělo 200 klasických starších žárovek. Pokud bys chtěl*a i moderní srovnání, jedná se o spotřebu 1400 nových LED žárovek. A když si spočítáš, že racků by v centru mělo být umístěno 2 500, je ti asi jasné, že půjde o velmi velkou zátěž pro energetiku.
Ušetříme tě složité matematiky. Vzhledem k tomu, že by gigafactory měla dosahovat maximálního příkonu až 200 megawattů, mělo by centrum v plném a neustálém provozu ročně spotřebovávat asi 1,75 terawatthodin.
Takové číslo si asi jen tak v praxi nepředstavíš, tak jen dodáme, že jde o stejné číslo, jako za rok spotřebuje celé Brno. Minimálně ze začátku však gigafactory pojede na menší výkon, Česko tak bude mít čas si na takový výdaj energie zvyknout.
Takové množství energie je samozřejmě potřeba také schladit, aby nedošlo ke katastrofě. V úvahu by připadalo tzv. kapalinové chlazení, to ale zase vyžaduje obrovské množství vody. Podle serveru Politico spotřeboval evropský průmysl datových center za rok 2024 62 milionů metrů krychlových vody. Pro srovnání opět dodáme, že jde o devět plných Brněnských přehrad.
Kolik vody by pražská gigafactory na ochlazení potřebovala, zatím není jasné, už teď ale víme, že půjde o opravdu velké množství a kde ji budeme brát, obzvláště v letních měsících, kdy zemi trápí období sucha, není úplně zřejmé.
