Podle aktuálních informací agentury Bloomberg je přibližně deset zemí připraveno vyslat své jednotky na Ukrajinu.
Tyto síly by měly dohlížet na dodržování případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, píše agentura. Kromě Francie a Velké Británie nebyly zveřejněny konkrétnější názvy dalších států, které se chystají do mise zapojit.
Tento záměr však nepředstavuje osamělou iniciativu, ale je součástí širšího konceptu tzv. „koalice ochotných“, která vznikla na podporu Ukrajiny. Tuto skupinu společně vedou Británie a Francie, přičemž její formální vznik byl oficiálně oznámen už 2. března 2025 po londýnském summitu.
Mise je zatím ve fázi plánování — konečné složení, role konkrétních států, velikost a operační rámec se stále ladí. Velká Británie a Francie hrají vedoucí roli. Diskuse zahrnují i možnosti netradiční nasazení — například přesměrování do výcviku, ochrany infrastruktury nebo nasazení vzdušného prostoru či přístavů.
Role USA?
Trump o nasazení vojáků neuvažuje. Ze své pozice trvá na tom, že případný mír USA zprostředkují a posléze nabídnou nějaké bezpečnostní záruky. Ty by ale měly mít spíše logistickou formu, případně zahrnovat leteckou podporu.
„Jsme ochotni jim s tím pomoci, zejména, pravděpodobně by se dalo mluvit o podpoře ve vzduchu, protože nikdo nemá takové vybavení, jaké máme my, oni ho opravdu nemají. Ale nemyslím si, že to bude problém,“ dodal americký prezident k otázce nasazení vojsk na Ukrajině.
