Na začátku školního roku připomínají výzkumy vážný problém: pokud jde o duševní zdraví, čeští studenti a studentky patří k nejohroženějším v Evropě. Až 41 procent deváťáků trpí středními až těžkými depresemi.
Podle zprávy NUDZ je situace mezi českými deváťáky „alarmující a vyžadující řadu opatření“. Nízký well-being má 54 procent studentů, konkrétně 66 procent dívek a 41 procent chlapců. Naopak dobře se cítí jen 18 procent deváťáků: tedy méně než každý pátý.
Závěry potvrzují i mezinárodní data. Rozsáhlý výzkum Agentury Evropské unie pro drogy (EUDA) ukazuje, že dobře se cítí pouze 46 procent českých adolescentů ve věku 15 až 16 let. Hůře je na tom jen válkou zasažená Ukrajina (43 procent). Na opačném konci žebříčku stojí severské země – v Dánsku, na Islandu nebo Faerských ostrovech uvádí dobrou psychickou pohodu více než 70 procent dospívajících.
Tématu se věnují ještě další zahraniční výzkumy – například studie od Světové zdravotnická organizace (WHO), která sleduje duševní pohodu na škále od 0 do 100. Čeští patnáctiletí v ní dosáhli průměrně 52 bodů, zatímco mezinárodní průměr je 55,9 bodu. Rozdíl se může zdát malý, ale potvrzuje, že Česko zaostává za většinou sledovaných zemí.
Počet případů kyberšikany stále roste, zatímco počet případů školní šikany se příliš nemění
Ještě závažnější jsou data ohledně deprese. Známky střední až těžké deprese podle NÚDZ vykazuje 27 procent chlapců a 55 procent dívek v deváté třídě. Situaci zhoršuje i kyberšikana.
Té totiž postupem času přibývá, na rozdíl od tradičně chápané šikany, jejíž výskyt zůstává přibližně stejný, jak vyplývá z dat WHO. V letech 2021/2022 se obětí šikany ve škole stalo šest procent adolescentů, což je podobná hodnota jako v roce 2018. Obětí kyberšikany se ale stalo 15 procent dospívajících oproti 13 procentům z roku 2018.
