Data mají resortu prozradit, kde studenti a studentky zameškávají výuku nejvíce. Těmto lokalitám by pak měla směřovat větší podpora.
Povinnost by se od nového roku měla týkat základních a středních škol a také mateřských škol, kde děti plní první rok předškolní docházky. Školy budou rozesílat údaje o absenci žáků a žaček v prvním pololetí školního roku 2025/2026.
„Pro další nastavení podpory škol a konkrétních lokalit je klíčové mít k dispozici statistické údaje o účasti či neúčasti žáků ve výuce,“ popsal pro Novinky mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura. Podle něj stále některé regiony u nás trpí tím, že děti často vypadávají z výuky.
Analytik Jan Zeman z PAQ Research popsal, že v období před pandemií byl průměr zameškaných hodin 87,5 hodiny na žáka a v období pandemie a po ní stoupl na 103 hodin za školní rok. A i kvůli tomuto nárůstu se na absenci žáků chce ministerstvo nyní zaměřit. Největší absenci mají podle nové analýzy žáci a žákyně v Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji.
Většina škol už docházku studentů a studentek zanáší do elektronických systémů, podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy by tak nové kontroly neměly pro školy znamenat větší administrativní zátěž. Problém ale nastane u institucí, kde se absence stále zanáší ručně do třídních knih.
Jak řešit vysokou absenci?
V Česku, na rozdíl od například Nizozemska, Francie, Lotyšska nebo Belgie, zatím neexistují legislativně nastavené hranice neomluvených hodin, po kterých musí škola a zřizovatel zahájit jasně dané kroky pro návrat žáka do školy. Některé školy si však už vytvořily vlastní nástroje nebo systém komunikace, které pomáhají dětem vrátit se zpět do škol. Nyní by ale podporu mohli získat i od ministerstva.
„Absence jsou varovný signál vzdělávacího neúspěchu, protože za nimi může stát, kromě zdravotních problémů a nemocnosti, také nízký zájem rodičů o vzdělávání, nevyhovující bydlení, špatný psychický stav žáka nebo jiné patologické jevy v okolí žáka (drogy, dlouhodobý stres),“ upozorňuje analýza PAQ Research.
