V ODS zaznívají názory, že by se bývalý premiér měl ujmout funkce v Senátu.
„O svých plánech budu informovat veřejnost po kongresu ODS, nemá cenu teď spekulovat,“ uvedl Fiala v reakci na to, zda má v plánu kandidovat na post předsedy Senátu. V ODS totiž převažuje představa o tom, že by se Petr Fiala měl poté, co skončí jako předseda strany, stát senátorem.
Co by pro to musel Fiala udělat?
Postup by byl následující. Fiala je v tuto chvíli poslancem, proto by musel na podzim kandidovat do horní komory. V tuto chvíli se pro něho hledá nejvhodnější obvod. Zvažuje se například Brno-město, kde však mandát obhajuje nestraník za ODS Zdeněk Papoušek. Další možností je Praha 1, kde dnes senátorské křeslo zastává Miroslava Němcová, která ve svých 73 letech již další kandidaturu neplánuje.
Druhým krokem by bylo Fialovo zvolení do horní komory, které by zároveň muselo být podpořeno udržením většiny opozičních stran v Senátu – konkrétně ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. V nadcházejících volbách budou obhajovat celkem 24 z 27 mandátů.
Klíčovým předpokladem je rovněž třetí krok, kterým je uvolnění funkce předsedy Senátu. Současný šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) je údajně připraven se postu vzdát, a to jak z loajality k Fialovi, tak i z osobního rozhodnutí po šesti letech ve vedení Senátu ustoupit do pozadí.
Co si klade ODS za cíl?
Cílem ODS je zároveň posílit význam letošních senátních voleb. Strana plánuje rozsáhlou mobilizaci voličů nespokojených s vládou hnutí ANO, SPD a Motoristů. „Říkali jsme si, že ve volbách půjde vznešeně řečeno o charakter státu a udržení alespoň Senátu. Proto do voleb chceme přitáhnout velká jména,“ uvedl jeden ze senátorů ODS, který si přál zůstat v anonymitě.
Pokud by se celý plán podařilo naplnit, Petr Fiala by se znovu zařadil mezi čtyři nejvyšší ústavní činitele v zemi. Proti sobě by pak stáli on s prezidentem Petrem Pavlem na jedné straně a premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) na straně druhé.
