Poslanecká sněmovna má za sebou první ostrý střet nové generace mladých poslankyň se starou politickou školou.
Andrej Babiš (ANO) během své rozpravy mluvil o „mladých a krásných“ poslankyních, nabízel jim politický přestup a vysvětloval, že je „naučí, jak běží život“. Nešlo o vtip ani kompliment, ale o ukázkový příklad toho, jak se v české politice pracuje s mocí, věkem a pohlavím.
Výsledky říjnových voleb vyslaly poměrně jasný signál – voličstvo si přeje mladší poslaneckou Sněmovnu. Zatímco před čtyřmi lety se do Poslanecké sněmovny dostali pouze tři lidé mladší třiceti let, letos je jejich počet čtyřnásobný. Pokud započítáme i ty, kteří třicítku právě překročili, mluvíme o patnácti mladých poslancích a poslankyních. Nová Sněmovna má navíc rekordní počet žen – 67 z celkových dvou set, tedy přibližně třetinu.
Radost z generační obměny panovala napříč politickým spektrem, výrazně pak u Pirátů a STAN. Starostové měli po Pirátech druhý nejvyšší počet mladých kandidátů pod třicet let, celkem jich bylo 39. Do Sněmovny se navíc překvapivě dostalo hned pět žen mladších třiceti let.
Piráti letos prošli doslova personální revolucí. Z osmnácti poslanců je patnáct žen. Bylo zřejmé, že mladí poslanci, a zejména mladé poslankyně, nebudou mít v prostředí plném „politických matadorů“ jednoduchou pozici. A první týdny jejich mandátu to jen potvrzují.
Babiš a interpelace jako pódium pro ponižování
K vyhrocené situaci došlo ve čtvrtek 15. ledna během interpelací. Premiér Andrej Babiš reagoval na dotaz předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olgy Richterové způsobem, který s odpovědí na interpelaci neměl mnoho společného. Od úvodních minut zvolil konfrontační tón, obvinil Piráty z nečinnosti a opakovaně se stylizoval do role uražené oběti.
Zlom přišel ve chvíli, kdy se začal vyjadřovat k mladým poslankyním Pirátů. „Zbavte se toho vedení. Přijďte ke mně,“ mával směrem k jejich lavicím. Nabízel jim vstup do Mladého ANO a s úsměvem dodával, že je „naučí, jak běží život“. Vzpomínal také na rozhovory se „mladými, kompetentními a úžasnými“ Pirátkami ve sněmovním bufetu a litoval je, že mají „smůlu na vedení“.
„Neslintejte nám na Pirátky“
Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Několik poslankyň Pirátů i STAN označilo Babišova slova za urážlivá. Jako první z mužů se ozval Ivan Bartoš. „Pane Babiši, mě jako člověka uráží vaše fascinace ženami a mladými ženami v Pirátech. Prosím vás, neslintejte nám na Pirátky,“ vzkázal premiérovi. Jeho vystoupení vyvolalo rozruch i na straně ANO, kdy se poslanec Ondřej Babka dokonce zvedl ze svého místa a na Bartoše pokřikoval.
Bartoš ale pokračoval. Řekl, že kdyby byl manželem některé ze svých kolegyň, považoval by podobné chování za nehorázné. Nešlo přitom o přehnanou citlivost ani o „hon na sexismus“, jak se snažili tvrdit někteří Babišovi obhájci. Šlo o poměrně jasné pojmenování problému.
Podobné chování ze stran nové vlády totiž není ojedinělé. Už během středeční schůze se Andrej Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) choval povýšeně k pirátské poslankyni Barboře Pipášové, když si z ní utahoval kvůli tomu, že ho při příchodu k pultíku nepozdravila. Poznámky o školce, trapné grimasování i doplňující komentáře jeho okolí působily jako cílená snaha vyvést mladou poslankyni z míry. A to se také stalo – sama přiznala, že je značně nervózní.
Nejde o kompliment, ale o moc
Tento styl chování má jasný cíl: ukázat nadřazenost a ponížit. Vzkaz je jednoduchý – vy samy tomu nerozumíte, potřebujete někoho zkušenějšího, ideálně muže, který vám vysvětlí, jak svět funguje. Je to strategie, která mladé političky shazuje v očích veřejnosti i jich samotných, zpochybňuje jejich kompetenci a dává najevo, že jejich místo je spíš v roli dekorace než rovnocenných aktérek politické debaty.
Nabídky typu „pojďte ke mně, já vám ukážu, jak funguje život“ nejsou přátelským gestem, ale způsobem, jak zpochybnit jejich samostatnost, odbornost i loajalitu k vlastnímu politickému projektu. Nepřímo říkají, že se mladé pirátské poslankyně nechaly navábit do politiky vedením a že se nejedná o jejich vlastní iniciativu a touhu věci měnit.
Taková rétorika systematicky oslabuje jejich pozici. Ne proto, že by samy nebyly připravené, ale proto, že jim je veřejně podsouvána role někoho, kdo tam vlastně ještě nepatří, kdo je „mladý“, „nový“ a „nezkušený“. A v případě žen navíc někdo, kdo je hodnocen skrze vzhled, ne skrze práci.
Pro lepší pochopení ještě jeden příklad stejného vzorce chování z minulého roku: Když Mirek Topolánek v televizní debatě oslovil greenfluencerku Rozárii Haškovcovou zdrobnělým „tak nám to vysvětlete, Rozárko“, nebylo třeba otevřeně říkat, že ji nebere vážně. Stačila volba slov, tón a postoj, jazyk zde nepopisuje realitu, ale vytváří ji. A nastavuje, kdo má autoritu a kdo je jen „holka, co něco vysvětluje“.
„Mladá a krásná“ by mě nikdy neurazilo
Část poslankyň ANO se Andreje Babiše zastala s tím, že označení „mladá a krásná“ přece nemůže nikoho urazit – a tahle obrana přesně míjí podstatu problému. Nejde o samotná slova, ale o situaci, v níž zazněla, a o to, kdo je říká komu.
Poslanecká sněmovna není kavárna ani společenský večírek. Je to prostor, kde mají poslankyně a poslanci vystupovat jako volení zástupci občanů. Problémem je dlouhodobý vzorec chování, který ženám nejen v politice dává najevo, že jejich věk a vzhled jsou důležitější než názory, práce a odpovědnost vůči voličům. A taky vůči výtkám, které vůči svým starším politickým oponentům mužského pohlaví nadnáší. Proč v sobě zkrátka staří poslanci s desítky let politických zkušeností nemohou najít špetku respektu a sebeovládaní, aby si odpustily tyto laciné a zbytečné řeči? Vypovídá to mnohé hlavně o nich samotných.
A není třeba explicitně zmiňovat věk či pohlaví – stačí přesně tyto sladké řeči, které mají za cíl ponížit a zaskočit. Pokud má česká politika skutečně projít generační obměnou, nebude to jen o tom, kolik mladých lidí usedne do lavic Sněmovny. Bude to i o tom, zda ti, kteří jsou u moci nejdéle, dokážou přijmout změnu bez shazování a trapných dvousmyslných narážek.
