Jeho vraždu doprovázela zvláštní shoda náhod, díky které policie neměla dostatek důkazů pro zatčení vraha. Za vraždu mafiánského bosse už nikdo trest nedostane.
Kmotr českého podsvětí František Mrázek byl zastřelen ve středu 25. ledna 2006 před svým sídlem na pražské Lhotce. Poprvé se ho pokusili zabít již v roce 2002. Policie tvrdí, že se jednalo o čin profesionála. Když Mrázek po práci opustil své sídlo na pražské Lhotce, ozval se jediný výstřel. Byl zasažen přímo do srdce z ostřelovačské pušky s optikou a speciálně upraveným nábojem. Přestože byl pod neustálým dohledem, nikdo to neviděl.
Shoda zvláštních náhod
Mrázek byl v roce 2006 již dobře známým podnikatelem, o kterém se vědělo, že ovlivňuje politiku, zastrašuje a vydírá své nepřátele, a jsou s ním spojeny desítky zmizení osob. Opakovaně byl předmětem vyšetřování policie, kontrarozvědky BIS i investigativních novinářů. Údajně vlastnil archiv, který obsahoval kompromitující dokumenty na členy vlády, politiky, policii i BIS.
Právě tato kontrarozvědka, která ho dlouhodobě sledovala, nechala nainstalovat kameru před jeho sídlo na Lhotce. V době vraždy ale zrovna, jako na potvoru, nefungovala. Mrázek byl také neustále pod dohledem policie. Právě v době střelby ale nebylo před jeho sídlem ani jedno auto sledovacího týmu. Navíc bylo v okolí zhasnuté osvětlení, takže mohl vrah nenápadně utéct.
Nájemného vraha policie zná
„Všichni jsme postupně došli k závěru, že to byl bývalý člen policejního Útvaru rychlého nasazení, Slovák, který prošel střeleckým výcvikem, i když vzhledem k té vzdálenosti cca 50 metrů nebylo tak složité cíl zasáhnout. Kvůli vraždě Mrázka přicestoval ze Slovenska, kam zase po činu odjel,“ přiblížil teď Novinkám osobu pachatele jeden z bývalých detektivů, který Mrázkovu vraždu také vyšetřoval. Nikdy se jim ale nepodařilo ho z ničeho obvinit. Neměli dostatek důkazů.
Nejpravděpodobnější verzí je, že motivem byly zákulisní spory o ústecký potravinářský podnik Setuza, o jehož nákup se tehdy mimo jiné zajímal prý i nynější staronový premiér Andrej Babiš (ANO) nebo odsouzený mafián Radovan Krejčíř, který momentálně pobývá v Jihoafrické republice. Mrázek chtěl prý firmu prodat a věnovat se obchodování s realitami, což se nelíbilo jeho obchodnímu partnerovi Pitrovi.
Další verzí je i to, že Mrázka nechal zavraždit právě některý z tehdejších politiků. Po jeho smrti policie našla údajně jen část jeho archivu s kompromitujícími informacemi. Je proto možné, že právě teď, po promlčení vraždy, začnou někteří svědci mluvit beze strachu z popotahování.
Politici nechtěli, aby byla vražda objasněna
Bývalý ředitel Útvaru pro boj s organizovaným zločinem Jan Kubice řekl investigativní novinářce Sabině Slonkové, že mu bylo jasné, že politici nenechají detektivy Mrázkovu smrt nikdy důkladně vyšetřit. S Mrázkem či jeho spolupracovníky se totiž řada politiků zapletla. Nejvíc jich bylo právě z tehdy vládnoucí ODS a ČSSD. A vyšetřování jeho smrti nutně muselo odhalit i tyto vazby. Kubice útvar později musel opustit kvůli politickým tlakům.
Odchody vyšetřovatelů, kteří pracovali na případech Mrázka, nebyly ojedinělé. Většina členů protikorupčního oddělení, kteří pracovali na šetření jeho napojení na politiky v případu Krakatice, odešla často pod nátlakem od policie. Spis měl 11 tisíc stran. Byl odložen do archivu, přičemž se z něj ztratilo 1 600 stran policejních odposlechů.
Na motivy případu byl natočen film Příběh kmotra, také mu věnovali díl v seriálech Expozitura a Devadesátky.
