Studentsvo uměleckých škol a zástupci*zástupkyně kulturní sféry ve středu zaplnili ulice Prahy, aby dali jasně najevo, že plánované rozpočtové škrty považují za likvidační.
Středeční demonstrace začala symbolicky na Malostranském náměstí, přímo pod okny Poslanecké sněmovny, která právě v tu chvíli zahajovala klíčové třetí čtení návrhu státního rozpočtu.
Atmosféru, kterou podtrhlo vystoupení kapely Hyjé a sborový zpěv, vystřídala ostrá slova umělců*umělkyň. Studentstvo z pražských škol DAMU, HAMU, FAMU i UMPRUM, ke kterému se přidali kolegové*kolegyně z Brna, Ústí nad Labem či Plzně, se jasně vymezilo proti nynějšímu pohledu na umění.
Rozpočet v troskách?
Jádrem sporu je návrh rozpočtu pro letošní rok, který ve srovnání s rokem 2025 počítá s drastickým zeštíhlením. Nejvíce má utrpět program Kulturní aktivity, tedy tepna financující živé umění. Podle profesních organizací hrozí pokles o téměř 30 procent, což znamená výpadek více než 300 milionů korun.
Studenti*Studentky ve svých projevech varovali před nebezpečnou rétorikou, že by si na sebe kultura měla „sama vydělat“. Myslí si, že by takový přístup vedl k astronomickému zdražení vstupného, čímž by se z umění stal luxus dostupný pouze vyvoleným.
Varování před ztrátou
Zatímco velké příspěvkové organizace a národní instituce škrty pravděpodobně přežijí (byť s omezením tvůrčí činnosti), pro nezávislou scénu mohou být fatální. Tento názor sdílí i odborná veřejnost.
„Škrty pak fatálně poškodí ty nejkřehčí: menší, nezávislé umělecké projekty a soubory, nepochybně také kulturní periodika. Česká kultura tak přijde o to nejcennější: životodárné podhoubí, z něhož vyrůstá její rozmanitost a ministrem vzývaná excelence,“ varovala divadelní kritička Marie Reslová pro Seznam Zprávy.
Pochod za „veřejnou službu“
Demonstranti*Demonstrantky se následně vydali na pochod přes Mosteckou ulici až k sídlu Ministerstva kultury na Maltézském náměstí. Cestou rezonovalo hlavní heslo dne: Kultura není luxus, ale veřejná služba. Pořadatelstvo akce zdůraznilo, že investice do kultury nejsou „vyhozené peníze“, ale prostředky, které se společnosti vrací skrze vzdělanost a demokratickou stabilitu.
