Ve věku 96 let zemřel v sobotu v bavorském městě Starnberg německý filozof Jürgen Habermas. Úmrtí potvrdilo vydavatelství Suhrkamp Verlag agentuře DPA s odvoláním na rodinu, píše TASR.
Habermans, významný evropský intelektuál 20. století, se narodil 18. června 1929 v Düsseldorfu. Studoval filozofii, psychologii, německou literaturu a ekonomii v Göttingenu, Curychu a Bonnu.
Svá hlavní díla napsal ve Frankfurtu, kde začal svou kariéru v 50. letech v Institutu pro sociální výzkum pod vedením filozofa Theodora W. Adorna.
Jeho politické teorie pomohly formovat poválečnou intelektuální scénu v Německu, počínaje publikací Strukturální přeměna veřejnosti z roku 1962. Za významné filozofické dílo je považována i Teorie komunikativního jednání vydaná v roce 1981.
Habermas se ve svých pracích často věnoval veřejné sféře a zkoumal, jaké formy veřejné diskuse jsou nejvhodnější pro fungování demokracie.
V roce 1964 začal vést katedru filozofie a sociologie na Frankfurtské univerzitě po Maxi Horkheimerovi, dalším vedoucím filozofovi a sociologovi spojeném s frankfurtskou školou. Habermasova inaugurační přednáška byla publikována jako kniha Poznání a lidské zájmy v roce 1968.
Podporoval studentské protesty, které v tom roce otřásly Západním Německem, ale později odmítl jejich radikalizaci.
V roce 1971 se přestěhoval do prestižního města Starnberg u Mnichova, kde pracoval v Institutu Maxe Plancka pro výzkum životních podmínek vědeckotechnického světa až do roku 1981. Tehdy vydal své vrcholné dílo Teorie komunikativního jednání.
V roce 1983 se vrátil do Frankfurtu, kde zůstal vedoucím katedry filozofie až do konce své univerzitní kariéry v roce 1994.
V důchodu u Starnberského jezera pokračoval v komentování politických událostí, přičemž vyvolal kontroverze například podporou zásahu Severoatlantické aliance v Kosovu.
Habermas byl ženatý s historičkou a učitelkou Ute Wesselhöft, která zemřela loni. Zanechal po sobě tři děti.
